A co teď?

46.

Pohled Em:

Nevěřila jsem tomu. Myslela jsem, že toho není schopen. Nejvíc mě asi dostala ta Niky. To jsem fakt nečekala. Přehnal to. Hodně. Bude dlouho trvat než se přes to přenesem. Jestli teda vůbec. Panebože. Vždyť to je strašný. A takový člověk mě chtěl za ženu! Takovej hajzl! Musím se nějak uklidnit. Chudák Matty byl ze všeho okolo celej mimo. Snažila jsem se dělat, že nic, ale nezabíralo to. Matty to poznal. Všichni jsme se snažili, ale nešlo to.

Bylo už osm večer a všichni odešli. Zůstali jsme tu se Sebim sami. Teda ještě tu s náma byl Matty, ale ten spinkal. Ležela jsem na něm a koukali jsme na telku. Skoro jsem spala, ale Seb mě pořád rozptiloval. Očividně ho to bavilo. Pořád mi jezdil rukou ve vlasech, na zádech a po krku. Měla jsem z něj husinu. Moc dobře si uvědomoval co se mnou dělá a líbilo se mu to.

S: proč jsi řekla ne?

J: ehm...proč bych měla říct ano?

S: máte spolu dítě

J: to jo, ale nemiluji ho beru ho jako...hm ani nevím prostě něco jako chůvu? Nebo strýce co mě znásilnil? Měla jsem říct ano?

S: ne

J: tak vidíš

Dál už byl radši zticha, asi poznal, že mě naštval. Ani nevím proč mě naštval, ale asi se o tom prostě nechci bavit. Štve mě to. Očividně si to chtěl vyžehlit, a proto jel po zádech níž a zmáčkl mi zadek. Pleskla jsem ho po ruce a pracně z něj slezla. Nedali jsme se dohromady. Možná to tak vypadá, ale nechodíme spolu. Nevím jesrli vůbec ještě někdy budem. Teď ho beru jako kamaráda.

Šla jsem si lehnout do postele a zaspat tento náročnej den. Bylo to fakt na nic. Jsem úplně vyřízená. Matty asi taky, protože jsem ho slyšela pochrupovat. Je strašně roztomilej. Je dost podobnej Sebovi. Jen ty oči. Oči má po Tobiášovi. Vlastně oči by mohl mít i moje. Máme s Tobiášem podobný oči. Nevím no. Byla bych ráda, kdyby ty testy otcovství spletli. Pořád v to doufám. Ale asi ne. Je to škoda. Seb by byl úžasnej otec. Nevím jestli mu někdy dokážu úplně odpustit, že se neozval, ale teď když si vlezl za mnou do postele a obejmul mě se cítím úžsaně. Jak v pohádce. Hodně hezké, sladké a šťastné pohádce. Takhle jsem se už dloooooouho nevyspala. Strašně rychle jsem usnula a měla jsem klidný a nepřerušovaný spánek.

Pohled Nika:

S Niky jsme se šli ještě trochu projít. Nechtělo se nám domů, tak jsme se rozhodli se porozhlédnout po okolí. Byl takový klidný a tichý večer. Bylo tu teplo a prostě krásně. Držel jsem za chapadlo svoji příšeru a rozhodl se ji zavést k nedaleké lavičce. Najednou mě napadl šílený nápad. Přeskočil jsem lavečku a začal lézt na strom. Niky se na mě dívala dost divně, ale potom se přidala. Občas jsem jí trochu pomohl, ale zvládla to dobře. Na to jak je malá. Má asi 163 cm. Ale co je malé to je roztomilé. Při šplhání na strom jsme se smáli jak praštění. Usadili jsme se na tlustou haluz a sledovali okolí. Bylo tu jen pár lidí a ti si nás nevšímali, takže jsme byli dá se říct sami.

J: miluju tě

N: taky tě miluju

Políbil jsem ji a chvilku se nehodlal odtrhnout od jejích rtů. Byla tak roztomilá, když jsem se od ní odtrhl a ona zůstala se zavřenýma očima a našpulenou pusou. Musel jsem jí znovu políbit. Dnešek byl fakt dost náročnej a tohle byl příjemnej odpočinek. Vydržel bych tady dlouho.

Až nám byla zima, tak jsme opatrně slezli dolů a šli domů. Šli jsme rovnou do postele. Byli jsme mega moc unavení, rozrušení a úplně ze všeho mimo, ale byli jsme zamilovaní a šťastní.

***
Omlouvám se za chyby🖤

Dnes trochu kratší kapitola, ale doufám, že se vám i tak líbila😊.

Myslíte, že dá Em šanci Sebovi? Co udělají s tou knihou? Měli jste taky někdy šílenej, spontání nápad a zrealizovali ho? Jestli ano tak se můžete podělit🖤

My jsme třeba s kamarádkou tancovali na hřišti u hlavní silnice😂🖤🖤