48.

282 22 6
                                    

Pohled Em:

Dopoledne jsem jela k našim. I s Mattym. Seb, který nás vyložil u jejich domu mi popřál hodně štěstí. Jen jsem mu poděkovala a vydala se vstříc nebezpečí. Seb si udělal řidičák a za to co si za ty dva roky našetřil si koupil auto. Já se teď snažila uklidnit. Když ono se to řekna, ale hůř udělá. Po delší době, kdy jsem stála před dveřma jsem se konečně odhodlala. Zazvonila jsem. Pokrok! Než mi matka otevřela, tak jsem přešlapovala a Matty na mně poznal, že se něco děje.

M: mami? Já bojim

J: ale Mattysku, neboj máma je tu s tebou. Jen tu chvilku pobudem a pak půjdem domů jo?

M: dobže

Ještě jsem ho obejmula, aby se mi to nerozplakal. To už matka vykoukla ze dveří. Vypadala dost šokovaně, že mě vidí.

J: můžem jít dál?

m: asi jo

Otevřela dveře a já s Matty za ruku vešla dovnitř. Byl to divný pocit být v tomhle domě. Až tak moc se to tu nezměnilo. Všichni jsme vyrazili do kuchyně, odkud se ozýval hluk. Byli tam kluci a nějak se prali. Matka jim vynadala a oni toho okamžitě nechali. Když mě uviděli rozzářili se jim oči a běželi mě obejmout. Jsou jen o něco starší než Matty. Mám je ráda. Párkrát jsem je hlídala, ale teď jsme se dlouhou dobu neviděli.

J: můžeme si promluvit? I s otcem?

m: zavolám ho

J: Matty půjdeš si hrát s klukama?

M: já bojim

J: ale Matty neboj, vždyť kluky znáš ne?

M: nevim

J: běž se s nima podívat do jejich pokoje. My si tu s babičkou a dědou promluvíme a pak půjdem domů jo?

M: jak jo

Odcupitali spolu nahoru do patra a já se zatím usadila ke stolu. Otec nebyl očividně rád, že mě vidí. Sice nuceně, ale i tak si sedl ke stolu. Matka nám nachystala nějaké občerstvení a pití.

J: takže...chci se zeptat...co udělal Tobiáš, že nemáš rád Seba tati?

t: to je složité...

J: je mi 18

t: to nestačí, že s tebou spal!?

J: neměl jsi ho rád už předtím!

t: dobře...ještě než jsme se já a tvoje matka brali, tak jsme měli každý takovou rozlučku se svobodou nebo něco v tom smyslu. Tobiáš tam tvé matce udělal to stejný co tobě. Vyspal se s ním, když byl opilá. Doteď si nejsme jistí, jestli je Ethan můj nebo jeho. Testy jsme dělat nebyli...báli jsme se toho

Pohled Nika:

S Niky jsme se ruku v ruce vydali do té kavárny. Bylo něco kolem půl druhý, tak jsme si v klidu vykračovali. Byl slunečný den a prostě celkově působil dost vesele. Loudali jsme se, takže nám trvalo tu půl hodinu než jsme tam došli. Už tam byli, takže jsme si k nim přisedli a zachovali klidné tváře. Slova se ujal Seb.

S: takže otče...dohodneme se. Nic nebudeš zkoušet na Em ani na Niky, tu dovolenou zaplatíš i Mattymu, budeš na něj platit 7 000 a my ti za to slíbíme mlčení. Když něco z toho porušíš, tak to řeknem platí?

T: okey

J: tady je to sepsaný. Stačí podepsat.

Tobiáš to podepsal a odešel. My jsme se rozhodli zůstat tu na pozdní oběd. Objednali jsme si ně co z jejich nabídky a mezitím řešili kam pojdem. Já tomu pořád nemohl uvěřit. Proběhlo to moc hladce ne?

Tobiáš šel přes silnic a mířil k nějakému obchodu. Em najednou vystartovala od stolu a běžela za ním. Něco mu řekla a on se vrátil za náma.

E: mám na něj ještě jednu otázku a chci, aby jste to slyšeli všichni

T: ale prosim tě ty radši mlč krávo

S: takhle s ní mluvit nebudeš!

J: tak se uklidníme jo, Em tak mluv

E: spal...spal jsi s mou matkou!?

N: cože?!

T: ano, ale to už je hodně dávno. Co chtěla by to zopakovat?

E: ty jeden hnusnej prasáku! Nechci tě už nikdy vidět!

S: co to má znamenat?!

E: rodiče...on...matka s ním spala na rozlučce se svobodou. Ethan...se narodil krátce po svatbě. Nejsou si jistí, jestli je jeho nebo otce

S: tak to si děláš srandu ne?! A ty, ty takovej ubožák se považuješ za mého otce! Pro mě nikdy otec nebudeš! Jsi pro mě odpad

My s Niky jsme z toho byli na tolik v šoku, že jsme jen sledovali co se děje a nebyli schopni slova. Co to do prdele má znamenat?! Tobiáš konečne definitivně odešel.

S: tak jo...

E: promiň

S: nemáš se za co omlouvat to spíš já za něj

Servírka nám donesla naše jídla, a tak jsme to hodili za hlavu a v klidu se najedli. Sice ani nevím co to bylo, ale bylo to dobrý. Objednali jsme si i dezert a rozhodli se vyřešit kam teda pojdem.

J: takže Amerika jo?

***
Omlouvám se za chyby❤

A co teď?Kde žijí příběhy. Začni objevovat