Černý déšť

Alice

//Nah možná tato kapitolka bude kratší, ale když nemůžete pomalu s jednou rukou psát xD doufám že to mě omlouvá c:

Bendy:

Uculil jsem se na Tsuri a pokrčil rameny. Bylo mi jasné že takhle situace byla nanejvýš divná a podezřelá, ale tak jako....zkusil jsem to.

,,Heh...To není teď hlavní, radši pojď nahoru ať si opláchneš tu krev. Vypadá to totiž dost děsivě..." pokusil jsem se odbočit od tématu, který Tsuri vybrala. Nerad bych jí říkal důvod, proč jsem to udělal, sice bych jí to měl říct, ale to až někdy později. Popadl jsem jí za ruku a vydal se ke schodišti.

Tsuri:

Někdy jsem tohle vážně nechápala. Vždyť jsem před několika minutami málem umřela! A teď tohle? Démoni jsou vážně zvláštní stvoření...(autorka: né vážně? To je mi novinka...) A to je možná taky důvod proč jsou tak sladcí. Kdo ví... Nicméně, klopýtala jsem za Bendym ke schodišti. Sem tam jsem zakopla o nějaké ztrouchnivělé prkno, které leželo na podlaze. ,,Brrr...hlavně ať už jsme pryč. Jak mohou klidně spát, když pod domem mají "tohle"?" Nemohla jsem se za ním hnát, však jsem sotva chodila a on už se se mnou žene přes celé ponuré sklepení.

,,Zpomal trošku! nestíhám!" Zatáhla jsem trošku silněji za jeho ruku, abych ho zabrzdila.

,,Ženeš se odtud jako kdyby se měl každou chvíli Sammy vrátit..." prohlásila jsem zamyšleně a otočila jsem se. V zápětí jsem litovala toho že mě něco takového napadlo a vůbec že jsem tu myšlenku řekla nahlas. Co když by to mohla být pravda? Blbost, přece "člověk" nemůže jen tak zemřít a vrátit se, ne? No jo, jenže Sammy s člověkem toho neměl moc podobného - spíše to byl něco jako démon... no dalo by se to tak říct. A vlastně, když už jsem u toho co vlastně byl...Co znamenala ta maska Bendyho? Vždyť Bendy ho zabil, myslím že by asi on nezabíjel své "služebné". A co znamenaly ty slova co řekl Sammy:

  ,,Zapomněl jsem, jak moc tvrdohlavý jsi. Vůbec ses nezměnil od minula." 

Znamenalo to že už někdy Bendy potkal Sammyho, znali se? A...znamenalo to, že Bendy už někdy zabil...Sammyho? Z těchto myšlenek se mi zatočila hlava. Na moment se mi pohled na chodbu rozdvojil a rozmazal. Popadla jsem se "zdravou" rukou za hlavu a trošku se skrčila. Pohled jsem zabodla do dřevěné podlahy. Poslední co jsem stihla udělat, bylo hodit vyděšený pohled na Bendyho a pak se mi zatmělo před očima. Tma, hlas Bendyho a tvrdý pád na podlahu. Pravděpodobně díky větší ztrátě krve jsem ztratila vědomí, anebo mohlo by to být něčím jiným?

-Time skip o několik hodin .-. -

Tsuri:

 ,,Au....má hlava...kde, kde jsem?" Po nějakém čase jsem se opět probrala k vědomí. Samozřejmě někde úplně jinde, než když jsem ztratila vědomí. A taky jsem se probrala úplně někde jinde než tam kde jsem čekala. Nebyla jsem u Bendyho v pokoji, překvapivě, ale někde- kde jsem to vůbec neznala.  Okamžitě jsem se vymrštila z postele, ale v hned jsem se zastavila a potřebovala se uklidnit. Jakmile jsem se rozhlédla, viděla jsem něco, ne někoho jak stál u dveří. Vypadala jako další cartoon postavička, mělo to rohy a....svatozář?!  Seděla jsem na posteli, naprosto neschopna jakéhokoliv pohybu a sledovala jsem postavičku, která sledovala mě. Nějakou tu dobu bylo ticho, naprosté ticho. Nakonec jsem se odhodlala se alespoň zeptat...