Část 13-Výlet

385 11 6
                                    

Přesně 20.8. (3 měsíce od porodu ) jsme se rozhodli ,že pojedeme navštívit tchyni a tchána  (Sylvii a Honzu) do Brna a zůstaneme tam tam týden. Den před odjezdem jsem začala zdárně balit ,z Natha se stala chůva a já jsem nemohla pořád něco najít. Už jsme šli do auta a vzpomněla jsem si ,že jsem nechala sluneční brýle (bylo asi 30s stupňů )
Já:Nathe,neviděl si moje brýle?
On:Myslíš ty růžový?
Já:No ...jiný nemám!
On:Zlato,nebudeš se na mě zlobit ?
Já:No ...ne...kde jsou?
On:Ehmm...no ...Máš je na hlavě 😙
Já:Aha ...jezisi promiň
Zdárně jsme nastoupili a šinuli jsme si to Prahou rovnou k dálnici D1,největší parkoviště v ČR.☺
Zrovna v půlce cesty jsem nutně musela kojit ,a tak mi Natt zastavil u benzinky ,došel si koupit kafe a mně koupil bez kofeinu a vodu.
Holky byly díky Bohu ,celou cestu vzorný a 3/4 cesty prospali.
Zdárně jsme dorazili po totálně ucpané D1 do Brna ,ale teď najít ten byt ,kde Natt vyrustal .
Já:No ,jsi tady vyrůstal tak to najdi ,já jsem u tvoji mamky v životě nebyla
On:To se ti to řekne samá objížďka a asi se z Brna nikdy nevymotame.I přes úpornou Nattovu snahu jsem se odhodlala dobrovolně tchyni zavolat ,aby nás navedla ,protože holky začali kníkat a já věděla ,že zachvili by tu bylo peklo na zemi ,protože tou dobou (20;30)už byly holky zvyklý být ve svých postýlkách.
Já:Ahoj Sylvie
Ona:Ahoj Isabelle ,jak jste na tom?
Já:No...dost blbě proto volám jsme u hlaváku, navedeš nás?
Ona:Dobře no.......
Pak nás asi hodinu navadela po objizdkach ,já jsem si musela sednout dozadu, protože propuklo peklo ,ale příkazy jsem přijímala dál.
Asi v 10 jsme zdárně dorazili na druhý konec Brna a já uviděla panelak s novou fasádou ,autem a....s tchyní před dveřma.
Natt :Ahoj mami
Silva :Ahoj ,ukaž mi ty holky !
No ty už jsou veliký, princezny
Janet (ségra Natha):Cus brácha, ukaž mi ty kóči vaše.
No ty jsou celý ty .
Pak jsme se ubytovali v Nathově pokoji ,uspala jsem holky a usla jsem.Pak jsem jenom cítila jak mě někdo přikrývá a dává mi pusu. Pak se ke mně přitulil a mně bylo jasný ,že je to Nathaniel.
Ráno jsem se vzbudila až v 9 a šla jsem pro holky do postýlky ,tam nebyly .Tak jsem vystrasene seběhla dolů do kuchyně , a tam byl vzkaz;Neboj Belly, šli jsme všichni s C&N ven a vrátíme se asi tak v 11.
Tak jsem se šla umýt ,udělat ranní očistu a šla jsem se nasnidat. Pak jsem se nudila ,a tak jsem připravila prebalovak na prebaleni až přijdou a poté jsem šla vydlabat ze zahrady pampelišky a jiný plevel.
Když přišly pochovala,nakojila, prebalila a dala jsem spát C&N a šly jsme obědvat.
Takhle to šlo skoro každý den, někdy jsme šli na výlet, za to jsem tchýni vážně vděčná.
Ona holky miluje ,jen to trochu přehání.
Cestou domů jsme jeli po vedlejších,abychom mohli líp zastavit.
Všude dobře ,doma nejlíp. 😥😍

Moje těhotenství a doba po poroduKde žijí příběhy. Začni objevovat