Otevírám oči za pocitu, že by mě někdo sledoval, ale nikdo tu není. Zvednu se a jdu si opláchnot obličej ,,jsem rád, že ti je už lépe" promluvil já nadskočila a podjela mi noha, takže jsem už cítila jak jsem sebou mrskla, ale cítím nějaké teplo. Podívám se nahoru a tam je Garryho obličej s náznakem úšklebku. Postavím se na nohy a jdu si po svých ,,ani nepoděkuješ ? Mohlo se ti něco stát" slyšela jsem za sebou ,,nemáš mě lekat! Je to tvoje chyba!" řvu na něj zpátky ,,tak to promiň" vylezl ze stínu a já málem umřela ,,co jsem ti teď řekla ?!" vyjekla jsem s rukou na srdci ,,nemáš mě lekat!!" on jen pokrčil rameny a odešel z místnosti. Konečně si můžu opláchnout. Nakloním se ke kohoutku a nechávám si vodou omývat obličej. Otočím se a tam zase stojí on ,,jo a ještě něco" jeho výraz se změnil když se na mě podíval a já po něm hodila první věc, co jsem měla po ruce ,,co jsem ti kurva řekla !!" zářvu a on zmizel za rohem vyběhnu za ním až do místnosti s postelemi, zastavila jsem se ve dveřích a těkala pohledem po místnosti. Najednou mě někdo zezadu chytl a zvedl do vzduchu. Začala jsem sebou mrskat a kroutit ,,myslíš si, že se vykroutíš?" ušklíbl se Garry ,,pusť mě Garry!!" stiskl mě mnohem silněji kolem hrudníku ,,nejsem Garry" zašeptal mi do ucha hrubým tónem ,,pusť mě.." Řekla jsem potichu snažíc se nadechnout ,,nemůžu dýchat.." pocítila jsem jak sevření zesláblo a já se zluboka nadechla. Následně mě položil na jednu z postelí a pak zmizel za rohem. Za chvíli se vrátil i s hrnkem v ruce, ten položil na stůl a vykročil si to ke skříni ,,sice jsi v tom pyžamu roztomilá, ale asi v něm do školy asi nepůjdeš" zastavil se a podíval se na mě s připitomělým úsměvem. Najednou otevřel skřín kde bylo moje oblečení. Začal se v ní přehrabobat a chvilkami se na mě podíval, až ke mně přišel s hromádkou oblečení ,,vem si tohle" řekl už s neutrálním výrazem a opět zmizel za rohem s tím hrnkem. Převlékla jsem se. Vyšla jsem z pokoj, kde se opírá o zeď "Drake" ,,můžeme vyrazit?" podíval se na mě ,,proč jsi mi neřekl, že je škola?!" okřiknu ho ,,já za to nemůžu" zasmál se a vyšel klidně do školy ,,za všechno můžeš ty!" zabouchnu za sebou dveře a rozebíhám se za běžícím Drakem. Všichni na nás koukali jako na blázny ale ze mě pořád tříštila zlost. Běželi jsem už nějakou dobu a on furt nezastavoval. Zastavila jsem se. Ocitla jsem se v lese před nějakým domkem ,,kde to jsme ?" zeptala jsem s zatajeným dechem ,,ty to místo nepoznáváš?" zašeptal mi do ucha a já pomalu přicházela k domku. Když jsem se dotkla dveří, najednou jsem slyšela dětský smích. Otočila jsem se a tam pobíhala, holčička kterou jsem už viděla. Moje mladší JÁ. Vesele skotačila v trávě a vedle ní stál s úsměvem Drake. Zavřela jsem oči a opět je otevřela. Najednou tam bylo jen průzračné jezírko, v jejichž odrazu jsem se viděla a vedle stál Drake, ani o den starší ,,jak se sem dostalo to jezírko?" zamumlám si a najednou vidím stát tam tu stejnou holku jak tam stojí a něco si mumlá. Zrazu se do toho místa, kde mělo být jezírko dělat díra, která se následně začala naplňovat vodou. Opět jsem mrkla a dívka zmizela. Pane bože, co mi to dal? Ptám se sama sebe. Konečně vztoupím do domku. Opět slyším dětský smích a okolo hlavy mi prolítne pořád stejná holka ,,Lauro, co jsem ti říkal" ozývalo se ze stejné strany odkud se malá holka nesla na nějakém pristěradle ,,nemáš dělat kraviny!" přeběhl a já se začala tlemit. Jakmile jsem se vzpamatovala stál přede mnou Drake a díval se na mě divně ,,jsi v pohodě?" zeptal se mě starostlivě ,,ale nic to je jedno" usmála jsem se a pořád sebou klepala jak nějaká čivava. Udělala jsem pár kroků a přede mnou se objevilo tolik prostoru. Po mojí pravici bylo zatočené schodiště, kde ta malá dívka opět skotačila, ale tentakrát lezla po zdi jištěná prostěradlem. Na levo byl jídelní stůl, kde zase ta dívenka jedla, spíše se cpala. A nakonci bylo obrovské okno, které dodávalo světlo do místnosti, pod ním bylo pár dek, kde si poklidně hověla stále stejná dívka. Vylezla jsem po schodišti a uviděla jsem lano u zdi připevněné ke stropu. Ta dívka přiběhla rychle si to lano obmotala kolem ruky a zhoupla se. Po chvíli přemýšlení jsem si stoupla k tomu lanu a uchytila ho. Cítila jsem jak mi proudí v krvi adrenalin ,,pojď dolů, už je jídlo hotový" zavolal Drake a mezitím prostíral. Co když se mi něco stane ? Říkala jsem si sama pro sebe. ,,Kašlu na to" řekla jsem nahlas a Drake se na mě s podivením podíval, když viděl že stojím zábradlí otočil své tělo a rozeběhl se ke mně ,,počkej, není to stabilní !" vykřikl, ale až příliš pozdě. Už jsem svištěla vzduchem a najednou se to prostěradlo začalo trhat a najednou se předemnpu zjevil Drake a já se pustila té látky a skočila do jeho objetí ,,copak jsi zapomněla, co se ti naposled stalo ?" najednou se rozezněl brek, vykoukla jsem a viděla tam sedět tu malou holku ,,co tě bolí ?" klečel tam u ní Drake se strachem v očích ,,kotník!" vzal jí a odnesl pryč ,,vím.." zachumlala jsem svůj rudý obličej do jeho ramene ,,ale noták, nemusíš se stydět každý zapomíná" usmál se a pohladil mě po hlavě. Položil mě do něčeho chundelatého a měkého, otevřela jsem oči a zjistila jsem, že ležím v dekách pod oknem. Drake mezitím připravil stůl, co jsem se válela. Zvedla jsem se a dokolébala se ke stolu ,,ode dneška budeš bydlet tady" ,,to řekl kdo, že tu chci bydlet ?!" vyjela jsem prudce ,,a taky tě budu sám učit, takže nebudeš chodit do školy" podíval se na mě přísně ,,a kdo řekl, že si můžeš vybrat" zvedla jsem se od stolu a šla nahoru ,,začbeme od zítřka" řekl od stolu a uklidil nádobí. Došla jsem a všimla si dveří naproti schodům. Na dveřích byl i nějaký papírek *pokoj Laury* vešla jsem do místnosti. Ocitla jsem se ve velké místnosti, kde přebývala šedá a modrá. Po mém pravém boku byla skříň a různé poličky s knihami. Po levé straně bylo takové odpočinkové místečko. Bylo tam houpací křeslo, huňatý koberec a malý stolek. Naproti mě byly tři velká okna. V rohu v levo byla obrovská postel. V pravém rohu na konci místnosti byl pracovní stůl s nějakými knihami a papírkem *připravil jsem ti tady pár knih pro obnovení tvojich znalostí* usmála jsem se a sedla si ke stolu. Vzala jsem si knihu která byla o schopnoszech a začala jsem číst. Asi po dvou hodinách čtení jsem zavřela knížku a spadla jsem do postele, kde jsem po chvíli usnula.
Tak snad se vám tenhle díl líbil, zase po delší době ^^

ČTEŠ
Abnormální Svět
FantasyTak fajn.. Tenhle příběh je o holce Lauře, jak se vydala žít nový život v jiném světě, který funguje podobně jako ten předchozí, ale v něčem se líší.. V čem asi?