Tak fajn.. Tenhle příběh je o holce Lauře, jak se vydala žít nový život v jiném světě, který funguje podobně jako ten předchozí, ale v něčem se líší.. V čem asi?
Vylítla jsem do sedu, bušilo mi hrozně rychle srdce ,,co-co se stalo?" hluboce jsem dýchala a klepala se. Nevěděla jsem co se děje. Opatrně jsem se rozhlížela po pokoji. Zvedla jsem se z postele a šla k oknu. Byla stále ještě tma. Podívala jsem se z obrovského okna. Nad stromy zářil úplňkový měsíc. Udivovala jsem se nad tím pohledem. Otočila jsem se ke skříni a vytáhla z ní černou, delší mikinu s kapucí a tepláky. Převlékla jsem se a vyšla na chodbu. Bylo takové ticho, všichni spali a já se šla projít do lesa. Vylezla jsem z domu ,,myslíš, že je to dobrý nápad ?" zaskočila mě Aurora ,,proč by ne ?" otočila jsem se na ní a zvedla obočí ,,protože při úplňku o třetí hodině ranní není zrovna nejlepší pro ty kdo ještě úplně nezvládá mód" naklonila hlavu "to je jedno" otočila jsem se a mávla rukou a šla do lesa. Najednou se mi udělalo špatně, tříštila mi hlava, spadla jsem na zem. Cítila jsem jak mi pulzuje tělo. Válela jsem v bolestech, než jsem usnula vyčerpáním. Slyším jekot ,,nee pomoc" a něčí tvář. Mám ruce pd krve. Co se t děje ?.. Otevřela jsem oči, vedle mě ležela Aurora. Nemohla jsem se hýbat. Po chvíli mě svaly začaly poslouchat. Zvedla jsem pomalu ruku nad svojí hlavu. Zaskočil mě ten pohled. Moje ruka byla od krve. Zvedla jsem hlavu a naproti mě ležela mrtvola člověka. Vytříštila jsem oči. Opřela jsem se lokty o zem a posadila se. Co se to tu stalo ? Pomalu jsem se zvedla na nohy a šla pomalu k zakrvácené mrtvole. Postavila jsem se nad tělo a snažila se rozeznat tvář. Najednou jsem jí rozeznala byla to Abby. Najednou jsem slyšela svoje bolestné výkřiky. Otočila jsem se a viděla tam sebe, jak se křečovitě držím za hlavu. Najednou ale mně přiběhla Abby a klekla si ke mně ,,jsi v pohodě Lauro ?" cukla jsem hlavou směrem k ní její starostlivý výraz, vystřídal zaskočený ,,Lauro.. Ty.. Ty" začala couvat ,, máš rudé oči" vyhrkla a její ustrašený výraz mi vykouzlil úsměv na rtech. Pomalu jsem se zvedla na nohy, které se vytvarovali do zvířecích ,,neříkej mi, že jsi podlehla.." snažila se zadržet pláč. Natáhla pravou ruku a do ní uchopila rudou kosu ,,nechci ti ublížit" utřela si uslzené oči volnou rukou ,,ale já tobě jo" na mé tváři se vytvořil šílený úsměv a posunula jsem svojí levou nohu dozadu a zvedla ruce do výšky obličeje. Všimla jsem si, že i moje ruce se změnily. Byly silnější a nehty byly ostré o dlouhé. Rozeběhla jsem se do tmavého, neosvětleného lesa. Ona mě furt sledovala. Objevila jsem se nad ní a upírala jsem na ní své rudé oči šíleným výrazem. Všimla si mého stínu na zemi a zablokovala můj úder. Zamračila jsem se a odrazila od její kosy. Schovala jsem se zase do lesa. Tentokrát jsem se objevila přímo naproti ní. Jemně jsem se usmála a odrazila se od kořenu, který jsem zmanipulovala. Spadly jsme na zem. Její bolestný řev proťal ticho. Moje ruka se ocitla v jejím břiše. Zasyčela bolestí a odkopla mě. Dopadla jsem na zem, obě jsme byly na pokraji sil. Najednou jsem ztratila vědomí a zhroutila se k zemi. Po chvíli padla i Abby. Pak se vedle mě objevila Auriel , taky opravdu zničená. Sklonila jsem se k Abby a snažila se nahmatat srdeční tep. Naštěstí se podařilo. Ihned jsem jí zvedla a nesla do nemocnice. Naštěstí teprve svítalo a po ulici jsem nikoho nepotkala. Prošla jsem recepcí a šla na urgentní příjem. Tam si jí převzala nějaká mladší doktorka. Seděla jsem na židli a držela se abych neusnula. Najednou ke mně přišla doktorka ,,můžete už jít za svojí ke svojí kamarádce, je mimo ohrožení života" usmála se mírně ,,děkuju" úsměv jsem jí oplatila a šla do pokoje, kde ležela Abby. Sedla jsem si naproti její posteli a zanedlouho usnula. Probudil mě Abby hlas ,,Lauro ?" zamračila jsem se ,,co ?" převalila jsem se na židli a snažila si najít pohodlí ,,tys mě zachránila ?" pokrčila jsem ramena ,,asi jo" pomalu jsem otevřela oči a podívala se na ní ,,tohle si necháme pro sebe.." zvedla jsem se a odešla z pokoje. Procházela jsem recepcí, kde stál naštvaný Drake ,,a do píči.." zastavila jsem a nasucho polkla. Pomalu jsem přišla k Drakeovi ,,volali mi, že jsi přivedla do nemocnice nějakou holku.." prolomil ticho ,,můžeš mi vysvětlit, co se stalo ?!" zostřil ,,víš.." odmlčila jsem se ,,no ?!" ,,já jsem v noci nemohla spát, tak jsem se šla projít.." podívala jsem se stranou ,,je mi to jasný.." otočil se ke mně zády ,,řekneš mi to v kanceláři.." a odcházel. Šla jsem pomalu za ním. Došli jsme domů a já šla do svého pokoje ,,vem si uniformu.. Půjdeš do školy" stále byl naštvaný. sklonila jsem hlavu ,,ano" zalezla jsem do pokoje a šla ke skříni a vytáhla uniformu. Převlékla jsem se a vyrazila. Sešla jsem schody, všimla jsem si Drakea, jak sedí u stolu a pije kafe ,,tak já jdu.." bez odpovědi. Zase jsem sklonila hlavu a pomalu šla. Cestou jsem potkala Erika a následně Dustyho. Šla jsem mezi nimi ,,jak to že jsi tak skleslá ?" naklonil se ke mně Štěpán ,,nejsem.." zakroutila jsem hlavou a falešně se usmála ,,něco ti je" připojil se do konverzace Erik ,,není, dobře?" zvedla jsem hlavu a zatla pěsti.. Nesmím brečet.. Nesmím. Došli jsme ke škole, kde jsme se rozdělili ,,musím si skočit ještě pro svačinu, tak zatím" pohladil mě po hlavě Štěpán a Erik ho bodal pohledem ,,já si musím ještě něco domluvit, tak zatím" sklonil se ke mně a dal mi pusu na čelo. Jemně jsem zrudla a zamávala jim. Šla jsem se přezout. Když jsem si uklízela boty, viděla jsem Drakea a nějakou holku ,,a předsedo.. Mohla bych být vaše žačka ? .. Hezky prosím" zrudla v obličeji a zvedla ruce. Drake se podíval na mě a pak na ní ,,promiň, já .. už žačku mám" usmál se nuceným úsměvem a odbočil chotbou. Ona se zastavila a podívala se na mě. Rychle jsem se narovnala a obešla jí ,,každý hold nemá takové štěstí" vysmála jsem se jí a šla do své třídy. Když jsem procházel kolem třídy zpomalila jsem, ale nevešla jsem, místo toho jsem zamířila na záchod, který byl vedle naší třídy. Vešla jsem a prolítla jsem očima celou místnost i samostatné záchody, když jsem se ujistila že tu nikdo není, spustily se mi slzy ,,no jo.. Každý nemá takové štěstí.." opřela jsem se o umyvadlo a koukala na svůj obličej, jak po něm stékají kapičky slz. Utřela jsem si je a šla zpátky. Cestou do třídy jsem potkala Viktora ,,prej máš jít za Drakem" usmál se nad mojí situací. Povzdechla jsem si a šla k jeho kanceláři. Sedla jsem si na lavičku, která byla hned naproti jeho dveřím. Bála jsem se, že mě pošle zase na ubytovnu. Najednou se otevřely dveře a já vyskočila na nohy. Ale ze dveří nevycházel Drake, byl to nějaký kluk, který se na mě tak usmíval. zrudla jsem když jsem prošla kolem něj. Otočila jsem se na něj když jsem zavírala dveře, taky se na mě díval. Jako by tenhle moment trval 5 minut. Usmál se. Moje oči ho sledovaly až do posledního momentu. Jakmile jsem zavřela otočila jsem hlavu směrem k Drakeovi. Teď už měl mírnější pohled, než ráno. Pomalu jsem přišla k jeho stolu a čekala se skloněnou hlavou ,,sedni" pobídl mě a já si sedla ,,tak začni" nezněl už naštvaně ,,když jsem se procházela, začala mě bolet hlava, následně jsem se složila na zem, pak jsem se probudila a měla jsem ruce od krve vedle měležela Auriel a naproti mě Abby" vyklopila jsem pomalu Drake si opřel hlavu o ruku a díval se na mě ,,Auriel tě nevarovala?" přerušil ticho ,,..jo.." připravila jsem se na všechno ,,dobře, můžeš jít" ale na tohle ne. Zvedla jsem hlavu ,,vážně ?" usmála jsem se ,, děkuju" vyšla jsem ze dveří a šla ke třídě. Cestou jsem viděla Nathaly ,,Lauro, dlouho jsem tě neviděla" usmála, ale já cítila tu nenávist, která jí šlehala z oči ,,prej je tvůj učitel teď Drake.." sevřela pěsti ,,tady se drby šíří hodně rychle" usmála jsem se a všimla si holky, která stála za ní, ta stejná co chtěla být Drakeovo žačkou ,,ani ne" její milý ton vystřídal nepřátelský a výhružný hlas ,,odejdi od Drakea a nech ho na pokoji! Jinak tě budeme muset vyřadit samy" zamračila se a udělala krok ke mně ,,promiň, ale to nemám v plánu" usmála jsem se jí do obličeje. Lidi kolem nás ztichli a všechna pozornost padla na nás ,,já myslím, že jo" udělala další krok ke mně ,,asi by se ti nelíbilo, kdyby-" ,,kdyby co?" přerušila jsem jí a udělala pomalý imitující krok ,,kdyby se ti celá škola smála" usmála se ,,já myslím, že nemají důvod" teleportovala jsem se za ní a pošeptala jí to do ucha ,,protože, já taky můžu být pěkně zlá" vrátila jsem se na moje původní místo a šla do třídy ,,měj se" zamávala jsem jí a dál si jí už nevšímala. Došla jsem ke třídě a zašla do ní. A usedla si na moje obvyklé místo. Otevřela jsem si svůj sešit na kreslení a začala si tam kreslit různé účesy. Mezitím do třídy vešel ten kluk z dneška. Přestala jsem kreslit a jen jsem ho upřeně sledovala. Bez výrazu. Jeho zrak zamířil na mě. Ihned jak se podíval na mě, já se vrátila k mému sešitu. Zamířil ke mně a sednul si na volné místo vedle mě ,,čau" opřel se o lavici a koukal na mě. Projel si mě a zastavil na sešitu ,,ahoj" ani jsem se na něj nepodívala. tenhle den bude dlouhý. ,,Ja jsem Sam" opřel si hlavu o ruku ,,Laura"vlasy jsem si přehodila přes rameno aby mi nebylo vidět do obličeje ,,ty seš dobře stydlivá" usmál ,,proč tak soudíš ?" dívala jsem se na něj pomocí perifernímu vidění ,,nejsi ?" podívala jsem se na něj ,,ne" a zase jsem se věnovala svému kreslení. Zazvonilo na hodinu a následně vešel do třídy učitel a začal výuku.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Sam Konečně skončil den. Obouvám si boty a odcházím ze školy. Vyšla jsem na chodník a přede mnou vidím Štěpána a Axela. Doběhnu je a jdu s nimi ,,už se tváříš líp, ale ne furt nejšťastněji" poznamenal Erik ,,ale.. jen mi Nathali chtěla vyhrožovat" pohodila jsem a pokračovala ,,počkej tos byla ty ? " zarazil se Axel ,,jo.." zasmála jsem se doprovodili mě k začátku lesu ,,my máme ještě nějakou práci, tak zatím" mávala jsem jim a pak jsem se otočila a šla domů. Doma jsem si hodila tašku do pokoje a šla si lehnout. Usnula jsem
Takže další díl po dloouhé době, snad se vám líbil, jako ty ostatní a zase u dalšího :)
