Našpulila jsem rty a dívala se na zlatou rybku plavající v akvárku. Přímo jsem ji hypnotizovala pohledem. Udivovalo mě, že taková malá rybka má pro sebe akvárko, které měřilo dva metry.
I když všechno tu bylo větší než já, když nepočítám rybku zmatenou stejně jako já.
,,Je to rybka, Mio, není to žádná mořská panna.'' Pousmál se a já si povzdechla. Proč mě považoval za naprostou blbku.
,,Aby jsi věděl, tak jsem ti z té firmy ukradla propisku a ehm... Nevrátila jsem firemní telefon.'' Myslela jsem, že ho třeba naštvu, ale jediné, co mi věnoval bylo zasmání.
,,Takových propisek a telefonů mám ještě tisíc.'' Odpověděl a já jsem došla těsně před něho. Nemohla jsem uvěřit, že s takovým člověkem tu vězím dva dny kvůli mé debilní fobii! Náhle mě popadl za boky a s mým vykřiknutím jsem skončila uvězněná v jeho náruči.
,,To by mě zajímalo kolik žen už jsi objímal.'' Neodpustila jsem si. Mlčel, takže jsem si musela sama představit kolik žen tady takhle s ním leželo. Já chci domů!
ČTEŠ
ILY
Short StoryKdo by čekal, že ho najdu v gay baru? Já, která nemůže pořádně najít ani druhou ponožku? Předpokládám, že nikdo.
