Osmnáctá

607 82 2
                                    

Unaveně jsem se svalila do postele a tiše si zpívala jednu písničku z Mamma mia až po chvíli mi došlo, že tu nejsem sama, a že vedle mně leží Josh.

,,Krásně zpíváš.'' Zasmál se Josh a pomalu se smíchy popadal za břicho. Zpražila jsem ho zlostným pohledem a dále si zpívala písničku.

,,Už dva týdny u mně pracuješ.'' Obrátil si mě k sobě a já si zpívat přestala.

,,A proč to říkáš tak, že tomu sám nemůžeš uvěřit?'' Měřila jsem si ho pohledem a čekala, co z něho vypadne.

,,No, zatím jsi nic nerozbila, ani jsis neudělala trapas, prostě nic.'' Zakroutil hlavou a políbil mě na krk. Odtáhla jsem se a sedla si do tureckého sedu.

,,Óm ramba dů! Óm ramda dý!'' Zvolala jsem na celé kolo a sledovala Joshův nechápavý pohled.

,,Má vambi dé! Lá grande de!'' Pokračovala jsem v mé vymyšlené modlidbě.

,,Umm, co to kurva děláš?'' Zeptal se a opatrně se mnou zatřásl.

,,Hej! Modlím se, aby jsi pochytil třeba tolik chytrosti a pochopení, co mám já.'' Odpověděla jsem s přivřenýma očima.

,,Ty jsi fakt blázen, Mio.'' Zasmál se, ale stejně mě povalil zpět do postele.

,,Blázen, co si umí hrát.''

ILYKde žijí příběhy. Začni objevovat