ILY

Patnáctá

,,Elliote!" Naštvaně jsem zařvala a bouchala do dřevěných vchodových dveří, i když jsem moc dobře věděla, že v našem bytě nikdo není a už rozhodně ne Elliot! Po chvíli jsem bolestně sykla. Koho by napadlo, že bouchání do dveří bude tolik bolet? Všechny lidi, jen já jsem očividně výjimka!

Rozhněvaně jsem dupla nohou, sice jsem nevěděla, kde Elliot je, ale moc dobře jsem veděla, kde jsou mé klíče. V ledničce vedle rajčatového salátu. A proč zrovna tam? Protože jsem si mohla vybrat... Vezmu buď popcorn, chipsy a nutellu nebo klíče. Co jsem si vybrala? Ty nezdravé sračky! Sakra!

Ještě jednou jsem věnovala naštvaný pohled budově a doslova se otočila na podpatcích , které mi pomalu ale jistě ničily mé nohy. Z kabelky jsem vytáhla mobil a snažila se spojit s Elliotem. Bez šance...

,,Joshi?" Zeptala jsem se mého plánu B.

,,Mio?" Rozespale pronesl a já málem roztála nad tím, jak zněl jeho hlas sexy. Jde, aby zněl hlas sexy? Koho to zajimá! Jsem ale žena, která si sama sebe váží, takže se musím chovat dospěle a odměřeně.

,,Joshi, že mohu u tebe přespat?" Sakra, to nevyšlo!

,,Hmm?"

,,Pane bože!" Zaklela jsem a zamračila se na telefon. Přemýšlela jsem nad uzkým prostorem a mnoho zatáček v budově, kde bydlel.

,,Co se stalo?"

,,Tak mě poslouchej! Za pět minut dole u vchodu?" Andělsky jsem pronesla.

,,Mmmm, budu se těšit, bláznivko." Zasmál se.

,,Jaká bláznivka?!" Zavrčela jsem, ale v tu chvíli telefon ohluchl. On mi to uknčil! No, ať si počká! Toho čeká ještě peklo!