My Alter Ego | FF Marcus & Martinus

Kapitola 5

Budík mi zazvonil přesně v 6:30, abych se stihla připravit do školy. Nerada jsem vstala z postele a namířila si to do koupelny, kde jsem vykonala svou ranní rutinu. Čočky, brýle, vlasy do drdolu.... Pak jsem ze skříně vytáhla nějaké obnošené kalhoty a volný svetřík a to jsem na sebe navlékla.

Dole v kuchyni už nikdo nebyl. Z ledničky jsem si vzala jogurt a nasypala do něj nakrájené ovoce. Uvařila jsem si dva čaje - jeden na snídani a jeden na cestu do školy. Snědla snídani, vypila čaj a ten druhý jsem si přelila do termohrnku, abych ho mohla nést v ruce. Zbytek ovoce jsem si přesypala do misky a hodila do tašky jako svačinu.

Obula jsem si ošoupanější tenisky, přehodila si tašku přes rameno a vydala se na autobusovou zastávku. Školu nemám nijak daleko, ale ráno jezdím o mnoho radši autobusem. Akorát když jsem došla na zastávku, autobus stavěl a tak jsem rovnou nastoupila. Sedla jsem si až dozadu k oknu, nasadila si sluchátka do uší a pomalu jsem upíjela ze svého čaje. Na další zastávce nastoupili Gunnarsenovi. Tak moc jsem doufala, že si mě nevšimnou, ale když se Martinusovi tmavé oči začaly vpíjet do těch mých, všechna naděje mě přešla. Co mě ale překvapilo bylo to, že jen zavrtěl hlavou a sednul si na sedadlo vedle Marcuse. Oddychla jsem si a svou pozornost věnovala ubíhající krajině za oknem.

Ve skříňce jsem si vzala učebnice na první hodinu a vydala se do učebny. Sedla jsem so do poslední lavice u okna a zadívala se ven. Akorát začínalo pršet a všude se zatáhlo. Venku to vypadalo jako moje momentální nálada. Zazvonilo a do třídy vešla učitelka. Rovnou začala povídat něco o poločasu rozpadu. Už zase jsem nedávala pozor a byla myšlenkami někde pryč. Co mě ale zaujalo, byl Marcus s Martinusem, kteří seděli přede mnou. Až do teď jsem si toho nevšimla. I když bych neměla, stejně jsem se zaposlouchala do jejich rozhovoru.

"Tak jí příště pozvi do kina a ne na nějaké ubohé kafe, idiote..." zašeptal Marcus. Nemluvili nijak nahlas, ale jelikož jsem seděla hned za nimi, rozuměla jsem všechno naprosto dobře.

"Tak na první schůzku jsem ji nechtěl hned tahat do kina," odpověděl Martinus.

"Jelikož psala, že nemá čas, nešla by ani do kina, takže je to vlastně jedno..." Proč mi přišlo, že se bavili o mě a našem víkendovém dopisování s Martinusem?

"Gunnarsene, neruším vás?" ozvala se učitelka svým otravným hlasem.

"Ani ne, nerušíte," odpověděl hned Martinus a i když jsem mu neviděla do obličeje, dokázala jsem si celkem jasně představit ten úšklebek na jeho obličeji. Učitelka jen protočila očima a znovu se věnovala výkladu, který zanedlouho přerušil zvonek. Sbalila jsem si svoje věci a přesunula se do jiné třídy. Tentokrát jsme měli zeměpis - další pohodová hodina.

Sedla jsem si na to samé místo jako v předchozí třídě a začala si malovat do sešitu. Se zvoněním se ve třídě objevila i učitelka a začala něco žvatlat. Najednou se třídou rozneslo moje jméno a tak jsem vyděšeně zvedla zrak k učitelce.

"Laura utvoří pár s Martinusem" řekla a dál četla dvojice z jejího seznamu. Můj zrak jsem přesměrovala k Martinusovi. Ten se mě nejdřív snažil zabít pohledem, ale po chvíli se ušklíbnul takovým způsobem, že mi to začínalo nahánět strach.

Tak slibuju, že od teď už budu tady vydávat pravidelně 🙏💕 doufám, že se líbí ✔

Xx Terez💫