Anez

Obloha Půlnoční

Doctor Who; s04e11 Midnight/Půlnoc

Půlnoc se třpytí, nedotknou se jí. Sbližují se jejich hlasy. Mezi galaxií a paralelním vesmírem, zastavují se sny, mezi září x-tonických paprsků.

,,Tak to dělá." ,,Tak to dělá."

Obloha půlnoční naslouchá a temný stín běží vodopádem safírů za slunce svitu, dítko diamantové noci. Jen zraky nešťastných všimnou si ho.

,,Nutí vás se hádat." ,,Nutí vás se hádat."

V myslích se šeří. Půlnoc mocí svou bere i dává a stín vkrádá se do hlavy těch nejslabších. Záře diamantů bere do zkázy a prokletí zbytky světla nejen v duších. Zraky neodvážných v prach se mění.

,,Vplíží se vám do hlavy." ,,Vplíží se vám do hlavy."

Hlasy opakují zas a znova Půlnoc, její verše. Obloha navždy ztracena v kouři stínu, dítka z hlubin zvrácenosti. Hlasy opakují, hlasy opakují.

,,A našeptává." ,,A našeptává."

Temnota hlasů vzájemně souznících odráží se ve světle mrtvé mysli. Zvrácenost dítka našeptávajícího prostupuje do nich. Hlasy vzájemně souzní, hlasy souzní.

,,Poslouchejte." ,,Poslouchejte."

Mysl jejich zastřená, dítko sil nabírá a čas ovládající hlas pomalu odeznívá. Do zkázy a prokletí vhozen je zbytek morálky a hlasy souzní proti mysli nezastřené a počestnosti. Duch smrtelné záře, obsah duše i život změní.

,,Jen poslouchejte." ,,Jen poslouchejte."

Hlasy souznící přestávají, staré vzpomínky se derou na povrh zuboženého těla, hlas dítka zvráceného zcela starý čas pohlcuje a hlas něžný krade.

,,Je to on." ,,Je to on."

Světlo v mysli mrtvé zaslepuje smysly. Do zapomnění vodopádu safírů, po kolena zabořen je kradený, času plný hlas. Stín našeptává, stín našeptává.

,,Uvnitř.",,Uvnitř."

Hlas zabořen je hlouběji .Mysl nemorální z tranzu se probouzí. Dítko manipulující, vlastnící vědomí znetvořené a hlas kradený mysl silná do utrpení hází. Jejich činy jim dochází a v zoufalství propadají. Mysl beze jména navždy odchází.

,,Je pryč. Je pryč. Je pryč, je pryč, je pryč, je pryč..."

V diamantech nedotknutelných, tiše v prach se mění stín.