Jak pouliční lampa svítí ten hrob v noci,
kolem jako supi krouží motýl ztrhaný.
Pod mrakama prachu ozývaj se vlci,
a duha má jen barvy pochmurný.
Skáče si, skáče, cestou k tomu hrobu,
zařehtá, vypadne pár černých zubů.
Démonská havěť se mu klaní,
pohled na hlavu: roh je na ní.
Zelené maso, shnilé, od hlíny,
jizvy, mrtvá bělma, zlomené končetiny.
Dál skáče si k tomu neklidnému hrobu:
duši znetvořené, vykouzlí útěchu z rohu.
Zahřmí, kytky uschnou pod dotekem jeho,
temnota se mění pouze v depresivní šero.
Duše zmrzačená skáče ze života lodi,
mrchorožec odvede ji nad pekelný schody.
Asi jsem zvedla náladu přesně... -1 člověku? :D
ČTEŠ
Anez
RandomNápady, drabble a deníkový kousky, co jsou moc krátký na samostatnou knihu, ale byla by jich škoda. BTW: Pokud nejste zrovna do fanfikcí, přeskočte první tři části.
