Poberti a Uličnice - Prepisuju❤️

1.

Neklidně přecházím sem a tam před zářivě rudou lokomotivou a čekám až přijde má kamarádka. Když slyším první zapískání nedočkavé lokomotivy, někdo mi zezadu zakryje oči.
"Myslím, že je to největší brýlaté tele, které existuje?" zasměji se a rychle se přetočím, abych mohla Jamie pořádně obejmout. Lehce jsem jí pouchala její tmavě hnědé vlasy se zrzavým odleskem. Zatvářila se jako bych jí vraždila, ale nepovedlo se jí to nijak urovnat.

Potkaly jsme se před týdnem na Příčné ulici v obchodu Krucánky a kaňoury, když jsem do ní omylem vrazila a jí spadly všechny knihy na zem. Pomohla jsem jí je sebrat a pak jsme prošly všechny obchody spolu v návalu smíchu.

"Pojď!" chytla mě za ruku a táhla do vlaku, "Ať to stihneme!"
Prošli jsme celý vlak, až v posledním kupé na pravo seděla jen jedna dívka. Po ramena dlouhé hnědé vlasy jí spadly přes obličej, když se na nás otočila. Měřila si nás přísným, vzpurným pohledem čokoládově hnědých očí. Jamie vyšla směrem k ní a sebevědomně napřáhla ruku.
"Jamilyn Carollová, ale radši jen Jamie. Nevadí, když si k tobě sedneme?"
Druhá dívka se narovnala na sedadle a ušklíbla se. Stiskla její ruku a dodala:
"Já jsem Adell Bl- ehm, jistě, můžete." Znejistěla, ale stále se snažila držet si lhostejný výraz ve tváři. Jamie už si sedla, když jsem přicházela k Adell a stydlivě jí podala ruku:
"Já jsem Lucy Sparkleová"
"Teší mě," usmála se a mou ruku pustila. Sedla jsem si vedle Adell. Představování proběhlo v celku rychle a po zbytek cesty jsme si jen povídaly a smály. Čas od času jsem se koukla svýma tmavě zelenýma očima z okna a užívala si cestu.

"A z jaké jste rodiny?" vypadlo ze mě po spoustě otázkách na Bradavice. Obě mé spolusedící se na mě podívaly.
"No jen, že toho tolik víte a tak. Já jsem totiž čarodějka jen z máminy strany. Táta jednoho dne přišel do kuchyně a viděl, jak se samo myje nádobí. Z toho šoku mu vypadla sklenička z ruky a máma mu to potom ještě dloooouho vysvětlovala," zasmála jsem se a pohlédla na ně.
"No já jsem teda také z polomudlovské rodiny, ale máma to přijala dobře když jí to táta řekl, takže mi každou chvíli vyprávěl, jak je to v Bradavicích super a o mluvících obrazech." zajiskřilo Jamie v zeleno-hnědých očích. Pak jsme se obě podívaly na Adell, která nějak ztichla.

"No holky víte já- " nedořekla to, protože v tom nám Jamie naznačila, abysme byly potichu. Přiblížila se ke dveřím a přiložila na ně ucho. Když kývla, lehce se odtáhla a svými útlými prsty zatáhla za kliku.

Tohle je jen kratší část na upotání pozornosti. Jak si někteří mohli všimnout celkově jsem tuto ff přepisovala a dopadlo to no... takhle😅. Doufám, že se vám to aspoň částečně bude líbit❤️😍

Budu ráda za komenty a votes🌟

Lady Lupin ❤️🍫🌕🐺