Poberti a Uličnice - Prepisuju❤️

4.

Po rozřazování měl muž se stříbrnými vousy a jiskřičkami v očích úsměv na tváři. Seděl uprostřed obrovského stolu před všemi čtyřmi kolejními a já usoudila, že bude učitelský. Po pár minutách se muž zvedl a lžičkou cinkl o skleničku a ve Velké síni nastalo hrobové ticho.

"Vítejte!" vykřikl muž už s obrovským úsměvem na tváři "Vítejte v novém školním roce v Bradavicích! Začněme naší hostinou! Děkuji vám!"

Muž si sedl a před studenty na všech stolech se objevila obrovská hostina, jakou jsem snad ještě neviděla. Nahnu se k nejbližší starší studentce a všimnu si jejího odznáčku s písmenem P přišpendleném na hábitu.
"Kdo je ten starý muž v čele?" zeptala jsem se nesměla a dívka s kaštanovými vlasy se pousmála a neváhala s odpovědí:
"To je přece ředitel Bradavic. Albus Brumbál. Největší kouzelník všech dob!"
Zadívám se na něj a on mi v tu chvíli pokyne rukou, jako by věděl, že na něj civím. Kývnu na pozdrav a pustím se do výtečné hostiny. Ostrá, ale přesto velice lákavá vůně pečeného kuřecího stehna mě osloví jako první a já neváhám s nakládáním. Sáhnu po pečených bramborách a pustím se s chutí do mé porce. Najednou na sobě cítím něčí pohled a tak se porozhlédnu po místnosti když v tom se zastavím u profesorského stolu. Profesorka McGonagallová mě přímo vraždí pohledem a proto radši rychle uhnu hlavou.

Po výtečné večeři, když dojedl poslední žák ze stolu zmizely všechny prázdné či skoro prázdné talíře. Tak rychle se na stolech opět objevily jiné talíře, ale se zákusky. Všichni se do nich opět pustili, ale mě přilákala jen jediná mísa. Čokoládový pudink. Hned jsem si ji k sobě přitáhla a zabořila lžíci do pudinku. Asi jsem se ještě nezmínila, že miluji vše co je společného s čokoládou. Bonbóny, pudinky, polevy a samozřejmě klasickou čokoládu. Správnou hořkou čokoládu.

Po dojezení všech pochoutek a když břinkl poslední příbor o talíř, opět všechno jídlo zmizelo. Ředitel se postavil a opět spustil:

"Teď když už jste si všichni nacpali břicha k prasknutí, mám ještě několik slov. Při zahájení školního roku bych chtěl upozornit na několik věcí.
Všem studentům je vstup do lesa na školních pozemcích přísně zakázán.
Dále mě pan školník Filch požádal, abych vám připomněl, že v přestávkám mezi vyučování není povoleno kouzlit."
Když pronesl tuto větu, ozval se mezi studenty lehký šum, který ihned pominul.
"A ke konci bych vám chtěl sdělit, že v druhém zářijovém týdnu se pořádá nábor do kolejních famfrpálového týmů. Každý kdo má zájem, nechť se dostaví k madame Hoochové."
Lehce pokynul na ženu s ježatými vlasy a skoro jantarovýma očima. Po té se opět posadil.

Od našeho stolu se na nohy vyšvihla dívka, která mi prozradila jméno ředitele a s úsměvem zvolala:
"Nebelvírští za mnou! Honem! Dovedu vás k vaší společenské místnosti, ale nejdřív" ukázala na sebe a v jejích modrých očích zajiskřilo, "já jsem vaše primuska Aubry Valentinová a budu vám spolu s prefekty pomáhat. Pokud byste se zatoulali, heslo přes obraz Buclaté dámy je 'Chrabrá srdce nesužují lži.' " Sladce se usmála, otočila se směrem ke dveřím do Vstupní síně a vyšla ven.
"Honem! Neloudejte se ať se nám neztratíte mezi Mrzimosrkými!"

Žasla jsem nad tím jak dívka perfektně komunikovala s ostatními, mezi tím co pozdravila mrzimorského primuse. Jednou bych chtěla být jako ona: sebevědomá, hezká a moc milá na ostatní.

Z mých myšlenek mě vytrhl známý hlas:
"Lucy! Kam se ženeš? S Adell tě už od večeře doháníme." zakření se brýlatá tvář Jamie a já si až teď uvědomila, že jsem je po rozřazování zcela ztratila.
"Ježiši holky, já se vám tak omlouvám." plácla jsem se pravačkou do čela a dál s nimi pokračovala za Aubry.
"Stále tomu nemůžu uvěřit!" vypískla Adell a já se na ní pohotově otočila "jsme ve stejné koleji! To je super! Už jsem se bála, že mě dají do Zmijozelu jako zbytek rod-" v půlce slova se zarazila a já s Jamie jsme se na ní podívali.
"No jo, ty si nám stále neřekla své příjmení" kápla na to Jamie a s otázkou v očich jí propalovala pohledem.
"A proč když dojde řeč na tvou rodinu, tak se chováš tak odtažitě a zhnuseně?" zeptala jsem se tiše, ale mám dojem, že Adell mě jasně slyšela.
"Víte... holky... já-já jsem Blacková. Adell Cassiopen Blacková. Sirius Black je můj bratranec." zamumlala tiše a my na ní jen koukaly s otevřenou pusou.

Tak vás tu opět otravuji s novou částí. Přepisovala jsem to dlouho, předlouho a tady je můj výsledek.
Doufám že se vám to líbí😅

Lady Lupin ❤️🍫🌕🐺