First Kiss | FF Marcus & Martinus

1💫

Domem se rozezněl zvonek a tak jsem se vydala otevřít. "Nicole, dneska to bylo úžasné" vypískla Annie a vrhla se mi okolo krku. Uchechtla jsem se a pozvala ji dál. V kuchyni jsem nám nalila džus a společně jsme si sedly ke stolu. "Jak dlouho už spolu vlastně jste?" zeptala jsem se. "Necelé 2 měsíce" usmála se. "A mě si ho pořád nepředstavila... Měla bys to napravit" řekla jsem škádlivě. "Pravda... Zítra můžeme někam společně zajít" řekla nadšeně. "No jasně...tam budu tobě a Marcusovi tak akorát dělat křena. Nikam s vámi nepůjdu" řekla jsem. "Notak...nám křena dělat nebudeš" snažila se mě přemluvit. A jelikož An ví jak na mě, netrvalo to dlouho a já souhlasila.

.

"Tak můžeme?" zeptala se An a prohlédla si mě. "Klidně" odpověděla jsem neutrálně. Na sobě jsem měla bílé šortky, černý crop top a vínové Nike boty. Vlasy jsem si nechala rozpuštěné, ale make up jsem si nedávala. Tak taky to nebylo moje rande... Jdu dělat jen křena.

S Annie jsme vyšly z mého domu a vydaly se do parku, kde jsme měly sraz s Marcusem.

Už z dálky jsem viděla, jak stojí 2 postavy u fontány. "Já myslela, že jde jen Marcus?" řekla jsem zmateně. "Uhm... On vzal svého bratra" odpověděla An. "Cože?!" "Tak aby ses necítila jak křen sama" vysvětlila se smíchem. "Přísahám, že tě jednou za tohle zabiju" zavrčela jsem. "Aspoň bude sranda. A třeba se ti zalíbí" dodala. "Už se mi zase snažíš někoho dohodit?" zeptala jsem se nevěřícně. "Možná...." vydala za sebe mezi smíchem. Chtěla jsem ještě něco dodat, ale to už jsme stály naproti nim.

Musela jsem několikrát za sebou zamrkat, abych se ujistila, že nejsem blázen. Vždyť oba vypadali skoro stejně! Jak mám asi poznat který je který. Annie se ani nezastavila a rovnou se na jednoho přilepila svými rty.

"Tohle je Marcus" řekla, když se od něj konečně odtáhla. Měl blonďaté vlasy a nádherné tmavé oči, ve kterých se jasně odrážely zářivé jiskřičky. Obličej měl ostře řezaný, ale na tváři upřímný úsměv. Všimla jsem si, že i on mě celou skenuje. Po chvíli přistoupil blíž a natáhnul ke mě ruku. "Marcus" řekl a úsměv se mu ještě zvětšil. Když se naše ruce dotkly, jako by mnou projel výboj elektriky a na tom místě se mi kůže rozpálila do běla. Měl neuvěřitelně jemný stisk. "N-Nicol"dostala jsem konečně ze sebe a ruku radši stáhla zpět k tělu. Co to se mnou sakra je?!

"No a tohle je můj bratr" řekl a ukázal na kluka vedle něj. Oba měli naprosto stejné rysy, ale takhle zblízka byl každý jiný. "Jsem Martinus" dodal hlubokým hlasem. Všimla jsem si, že nad rtem má menší znaménko, které Marcus nemá a má o něco kratší vlasy než Marcus. Chtěla jsem mu podat ruku, ale než jsem to stihla, přitáhnul si mě do objetí. Nečekala jsem to, ale i tak jsem mu opatrně objetí vrátila.

An chytila Marcuse za ruku a vydali se spolu dopředu. Ani jsem nevěděla, kam se jde. Martinus se na mě usmál a hlavou pokynul, abychom šli za nimi.

Tak se hlásím s novým příběhem 🙏 doufám, že vám bude líbit no..😕 při nejhorším ho smažu a budu dělat, že se nic nestalo 😂😅

By the way nenávidím psát první kapitolu... Je vždycky hrozně nudná a o ničem no😂 každopádně další bude snad zajímavější

Názor?😕✨

Xx Terez💞