First Kiss | FF Marcus & Martinus

6💫

"Můžeme jít?" zeptal se Martinus, když jsem konečně vyšla z domu a na pozdrav jsme se obejmuli. Přikývla jsem a nechala ho, ať jde první, protože jsem netušila, co máme v plánu. Martinus mě chytil za ruku a propletl si svoje prsty s těmi mými. Překvapeně jsem se na něj podívala, ale on jen pokrčil rameny a nevinně se usmál. Původně jsem mu chtěla svou ruku vytrhnout, ale pak jsem si to rozmyslela a nechala je propletené. "Kam jdeme?" zeptala jsem se po chvíli ticha. "Jdeme na jednu větší párty" odpověděl s úšklebkem. Okamžitě jsme se zastavila. "Na párty? Já na ně nechodím" zkonstatovala jsem. "Tak začneš. Není to nic hrozného...užiješ si to, uvidíš" odpověděl se smíchem a dál mě vedl za ruku.

Už z dálky jsem slyšela hlasitou hudbu, ale když jsme stáli před velkým barákem - spíš vilou, chtělo se mi utéct a už se nevracet. Martinus si toho nejspíš všimnul a tak mě zatáhnul do domu dřív, než jsem to stihla udělat. "Dojdu nám pro něco k pití" řekl a s tím pustil mojí ruku a nechal mě stát naprosto ztracenou v davu všech těch podnapilých lidí. Nějakým způsobem jsem se přes ně dostala do něčeho, co mělo vzdáleně připomínat obývák. Teď tu byl spíš taneční parket, kde bylo až neuvěřitelně moc lidí. Nemám ráda moc velkou společnost, takže pořádně nechápu, co tu dělám. Otočila jsem se k odchodu, ale do někoho jsem vrazila. "Promiň, nekoukala jsem na cestu" omluvila jsem se a prohlédla si toho, koho jsem tu omylem srazila. "Netušil jsem, že tě tu potkám" řekl a začal mě skenovat. Pod jeho tmavým pohledem jsem se cítila, jako bych byla nahá. Jako bych před ním neměla co skrývat. Bylo to děsivé, až mi z toho naskočila husí kůže po celém těle. "Já jsem netušila, že tu budu... Dobrovolně a sama bych sem nikdy nešla" odpověděla jsem upřímně. "Myslel jsem si to. Nevypadáš jako holka, co vymetá mejdany" řekl Marcus a nahlas se uchechtnul. "S kým tu jsi?" zeptal se už vážněji. "Martinus mě sem zatáhnul" odpověděla jsem s úsměvem. "Vy dva jste spolu?" "Já a Martinus?! Rozhodně ne" nervózně jsem se zasmála. "Co tu děláš ty? Jsi tu s Ann?" snažila jsem se odvést téma trochu jinam, protože to poslední, co jsem chtěla, bylo s Marcusem rozebírat můj vztah s jeho bratrem. Jeho úsměv trochu povadl, ale i tak mu zůstaly koutky úst trochu pozvednuté. "Nene, jsem tu sám. Myslel jsem, že to víš, ale Annie ti to asi ještě neřekla... Momentálně spolu nejsme" řekl a sklopil pohled. "Vím, že mi do toho nic není, ale co se stalo?" zeptala jsem se. "Ann řekla, že si potřebuje ujasnit nějaké věci a neví, jestli chce se mnou být dál..." "Tak to mě mrzí" řekla jsem. Ve skutečnosti jsem ale měla malý pocit sobeckého potěšení... Jsem fakt hrozná kamarádka... "Nemusí, jestli mi v určitých věcech nevěří, nemělo by to budoucnost, takže je to možná tak lepší" odpověděl s chabým náznakem úsměvu. Chápavě jsem přikývla, ale nevěděla jsem, jestli mám ještě něco odpovědět.

"Tak tady to je" ozval se za námi Martinus a do ruky mi vrazil kelímek s nějakým pitím. Radši jsem se neptala, co v tom je a rovnou se napila. Okamžitě jsem zjistila, že to obyčejný džus nebude, ale pro jednou jsem se to rozhodla nechat být. Kluci si spolu plácli a začali si společně o něčem povídat. Nechtělo se mi jim míchat do rozhovoru a tak jsem si prohlédla všechny ty lidi, kteří tu sebou kroutili. Viděla jsem tu dost známých tváří, které jsem vídala ve škole, ale pak tu bylo i dost neznámých lidí. "Půjdeš si zatancovat?" zeptal se Martinus, když se z repráků ozvala pomalá a romantická hudba. Obrátila jsem do sebe obsah kelímku a přikývla. Společně jsme se probojovali do středu parketu a pomalu se začali pohupovat do rytmu písničky. Martinus mi omotal ruce kolem boků a já mu svoje hodila volně okolo krku. Najednou se ke mě začal nebezpečně naklánět. Chtěla jsem se mu vytrhnout a utéct, ale držel mě moc pevně a navíc jsem byla celkem mimo, takže jediné, co jsem zvládla, bylo koukat se mu do očí. Jeho rty už byly jen několik milimetrů od těch mých. "Můžu si teď s Nicole zatančit já?" ozval se za námi Marcus. Nadšeně jsem vydechla, zatímco Martinus ho probodnul pohledem. Bylo vidět, že se mu to nelíbí, ale nakonec ode mě odstoupil a s pohledem zabodnutým do Marcuse odešel.

Po hodně dlouhé době zase delší kapitolka (to se vážně nestává moc často) 😂😂💋 nějak jsem se rozepsala a ani jsem si toho nevšimla, ale mazat se mi to už nechce, takže snad vám to nevadí... To je tak, když si přitom s někým voláte😏 no nic...doufám, že se vám díl líbil a další snad vyjde zítra 💖

Xx Terez💜