First Kiss | FF Marcus & Martinus

17💫

"Dělej, zavolej mu" přikázala mi Ann a ukázala na papírek od Justina, který jsem držela v ruce. "Já mu volat nebudu" snažila jsem se jí odporovat. Už se mě tu snaží přesvědčit asi půl hodiny, ale pořád se jí to nějak nedaří a to jí vytáčí. "On ti teoreticky zaplatil jídlo, dal ti svoje telefonní číslo a ty mu ani nezavoláš?" Záporně jsem zakroutila hlavou a věnovala jsem jí zářivý úsměv. Nahlas si povzdechla a sama do mého telefonu začala naťukávat jeho číslo. "Vždyť  ho ani neznám... Může to být sériový vrah nebo je třeba závislý na drogách" přemýšlela jsem nahlas, ale když jsem to vyslovila, musela jsem se sama nad tím uchechtnout. "Připadal ti jako závislý na drogách?" zeptala se otráveně Ann a když jsem znovu zakroutila hlavou, vítězně se usmála. "Ale pořád to může být ten sériový vrah!" vyjekla jsem. "Ale není... Chodí do vedlejší školy a hraje fotbal." "A to víš zase jak?" "Můj bratr s ním sedí ve třídě a na fotbalu jsem ho viděla, když jsem se tam šla podívat na Marcuse" řekla, jako kdyby to byla ta nejjasnější věc na světě. A jelikož mi došlo, že Ann mě k tomu dříve nebo později stejně dokope, vzala jsem mobil a napsala mu.

Když ani po půl hodině nepřišla žádná odpověď, vzdaly jsme to. Mobil jsem zamknula, položila na noční stolek a s Ann jsme šly do obýváku, kde jsme si pustily film.

Během filmu Ann pípnul mobil s novou zprávou a podle jejího culení jsem odvodila, že si nejspíš píše s Marcusem. Najednou ale vzhlédla a zabodla svoje oči přímo do mě a nadzvedla jedno obočí. Vždy, když se na mě takhle podívá, nedopadne to dobře... "Ty jsi říkala, že nic v plánu nemáš?" ujišťovala se. Pokrčila jsem rameny a ona se jen nevinně usmála.

"Nemůžu uvěřit, že si mě sem dotáhla" řekla jsem a sama nad sebou zavrtěla hlavou. "Notak... Vždyť to bude sranda" zasmála se a už si mezi lidmi razila cestu do první řady. "No hrozná sranda..." zkonstatovala jsem při pohledu na všechny lidi okolo sebe.

Když nás Ann konečně nějak dostala úplně dopředu, oddechla jsem si. Nenávidím moc lidí na jednom místě... Hned mi ale zrak padl na kluka se špinavě blond vlasy a s úsměvem na tváři. Říkala, že Marcus i Justin hrají fotbal, ale o Martinusovi neřekla ani slovo. Hned, jak si mě všimnul, překvapeně mi mávnul. Chtěla jsem mu mávnout zpátky, ale to by do mě nesměla strčit Ann. "Koukej, tamhle je!" křikla mi do ucha a ukázala na druhou stranu fotbalového hřiště. Podívala jsem se tím směrem a všimla si skupinky kluků, kteří se mezi sebou něčemu smáli. Jen tak letmo jsem je prohlédla, ale když jsem si všimla, že mě jeden upřeně pozoruje, zaměřila jsem se jen na něj. Překvapeně nadzvednul obočí, ale na tváři se mu vyrýsoval sympatický úsměv. "Já ti říkala, že tu Justin bude" řekla Ann, když si všimla, jak se na sebe koukáme a hrdě se ušklíbla.

Dneska ve škole začínám o něco déle, takže jsem stihla napsat kapitolu🎉 tak proč ji hned nevydat že?  💞
Doufám, že se líbí❤

Xx Terez😙