Má můj ručník!!

9 🚿

"Lily," zafňukala jsem, když už zkoušela asi desáté kouzlo na odbarvení mých vlasů. Začínali jsme být v koncích. Několikrát jsme zkoušeli umýt šampónem, ale stejně nic nepomáhalo.

"Prostě se mu budeš muset omluvit a dám mu to mýdlo," prohlásila frustrovaně Lily a já jsem si naštvaně stáhla mokré blonďaté vlasy do drdolu, aby nikdo nepoznal, jakou barvu mají a ještě jsem si přes to hodila klobouk.

"Tomu jsem se chtěla vyhnout, ale jak jistě víš, jinou možnost nemám," odpověděla jsem a začala odcházet. Nemělo cenu tu dál zůstávat, když jsme měla blond vlasy, bylo jedenáct a chtěla jsem, aby zítra měly normální barvu.

Prošla jsem společenskou místností a snažila se všem vyhnout. Dokonce jsem si schovávala obličej. Už jsem otevírala dveře do chlapeckých ložnic, ale v tom mi někdo poklepal na rameno a já se vyděšeně otočila. Stál tam Sirius v celé své ohavnosti. "Nech mě být Blacku," zavrčela jsem a chystala se jít dál.

"Jdeš za Remusem?" zeptal se. Protočila jsem očima a aniž bych se otočila prohlásila jsem: "Jo, protože mám blond hlavu."

"Cože?" vyprskl smíchy a úplně jsem cítila, jak se natahuje pro můj klobouk, proto jsem se rozeběhla a rychle zalezla do ložnice, kde by měl být Remus.

Když jsem se otočila, tak jsem ho uviděla, jak na mě překvapeně hledí a má v ruce nějekou knížku, což znamenalo, že jsem ho vyrušila od čtení.

"Hele Remusi," začala jsem a sundala jsem si klobouk. "Dám ti mýdlo, ale okamžitě tě dostaň dolů," zamračila jsem se a on se ušklíbl.

"Takže Lily nepřišla na to, jaké kouzlo jsem použil?" zeptal se posměšně.

"Buď zticha a dělej," zavrčela jsem nepříjemně.

"Ale copak, princezna nějaká naštvaná," pokračoval a já ho propalovala pohledem. Sundala jsem si gumičku a tím rozpustila moje dlouhé teď blond normálně hnědé vlasy.

"Tak jdi do koupelny, hned jsem tam," pokračoval, když zjistil, že mu nijak neodpovím.

...

"Díky," řekla jsem, když jsem měla už zpátky moje hnědé vlasy, dokonce byly vysušené. Otočila jsem se na Remuse, který si zrovna oblékal tričko a také už měl normální barvu.

"Nemáš zač," zasmál se a přistoupil ke mně blíž. "To spíš já bych měl děkovat tobě, protože jinak bych byl modrý ještě teď."

"Jediný důvod, proč ji zpátky v normálnu je ten, že jsi mi obarvil vlasy," zasmála jsem se potichu a zatajila dech nad jeho blízkostí.

"Kdybych to neudělal, tak jsem stále modrý," zasmál se tiše a sklonil se ke mně. Byl tak o dvě hlavy vyšší, ale věděla jsem, že se nesklání jen tak. Věděla jsem k čemu se schylovalo a chtěla jsem to, jenže.

"Čau lidi," vtrhl do místnosti James a proto jsem sebou polekaně trhla. Podívala se na něj, pak zpátky na Remuse a už jsem jen utíkala zpátky do své ložnice.