Má můj ručník!!

13

O tři měsíce později...

"Nech toho," zasmála jsem se a lehce ho od sebe odstrčila. "Jsme na veřejnosti," smála jsme se dál a rozhlédla se kolem sebe. Seděli jsme s Remusem pod stromem u jezera a objímali se. Chodili jsme spolu už dva a půl měsíce.

No, přes Vánoce jsme se nijak nevídali a já to beru oficiálně až po nich, takže je teď půlka března. Dnes je konečně krásně a já si to jen užívám. Řekli jsme si, že budeme venku, ale vzhledem k tomu, že mi pořád sahá pod tričko. Ano, Remus Lupin mi sahá pod tričko. Taky bych to do něj neřekla, ale asi když jde o holky, tak je každý kluk stejně dětinský.

"No a co?" zasmál se a lehce mě políbil na tvář.

"Pojď," řekla jsem mu a zvedla se. Nechtěla jsem, abychom seděli venku, když má dnes takovou náladu a navíc mi začínalo být chladno.

"A kam?" zeptal se a bez protestů se zvedl. Já jsem se jen usmál, lišácky na něj mrkla a rozutekla se do hradu, kterým jsem proběhla a smála se jako malá. A Remus, který běžel za mnou na tom byl podobně. Nemohli jsme se přestat smát a já před ním dětinsky prchala až do komnaty nejvyšší potřeby.

...

"Kde jste byli?" zeptala se Lily, když jsem se s Remusem konečně dostali do společenské místnosti. Jo, tak trochu jsme zmeškali večeři, ale to nevadilo, protože jsme věděli, kde je kuchyně.

"Tak jsem se zapovídali, že jsme se ztratili pojem o čase," zasmála jsem se a Remus si mě majetnicky přitáhl k sobě.

"No a když jsme zjistili, že je po večeři zašli jsme ke skřítkům," dopověděl Rem a já jsem se na něj zářivě usmála. A on mi úsměv opětoval a pak se ke mně začal naklánět, abychom se políbili, ale...

"Všimli jsme si toho, že Camilla není tak agresivní od toho, co jsou spolu?" ozval se uštěpačný hlas. Když jsem se podívala komu patří, tak mě to ani nepřekvapilo. Patřil Amélii Prewettové, která mě i Lily nesnášela. Chodila o rok výš jak my a hrozně jí štvalo, že Jamesovo srdce patří jen Lily, která ho odmítala.

"A všimla sis, že máš na obličeji obří beďák?" zeptala jsem se jí s úšklebkem a ona hned s jekotem běžela do svého pokoje, kde určitě hledala zrcadlo.

"Neber si to osobně, já si myslím, že jsi pořád stejná," zasmál se Sirius, který seděl na křesle. Hned jsme na něj všichni stočili pohled, já s Remem i Lily s Jamesem, kteří seděli vedle něj, ale na gauči a mačkali se k sobě.

"Co tě přesvědčilo?" zeptala jsem se. "To jak jsem tě před týdnem polila lektvarem lásky, když jsi na mě řekl nepatřičnou poznámku, nebo to jak jsem tě včera shodila ze schodů, protože jsi šel moc pomalu?" 

"Myslím, že to druhé, i když to první bylo taky zákeřný," zasmál se. "Víš, že jsem se zamiloval do Laury? Tý holky, kterou nemůžu vystát?"

"Jo, bylo to úžasný, hlavně protože je do tebe zamilovaná až po uši," zasmála jsem se a zývla si. "Jsem nějak unavená, asi si půjdu lehnout. Dobrou," mávla jsem Siriusovi a Jamesovi, ale s Remem jsme si popřáli sladké sny a políbili se. Lily šla hned za mnou.

"Tak co ty a James?" zeptala jsem se, když jsme šly po schodech nahoru.

"Jo, myslím, že lepší to být nemůže," zasmála se a já jsem jí s úsměvem pozorovala. Jenže pak se odněkud přiřítila Amélie a strčila jí dolů ze schodů. Pak se podívala na mě. 

"Máš štěstí, měla jsi to být ty," prskla a odešla. Za to já jsem se rozeběhla směrem dolů, kde pod schody ležela v bezvědomí Lily.