I am Who i am

5.

Ihned po skončení výuky jsem se vydal domu. Jenže cestou mě chňapl, surově strčil do auta a odvezl Kaedův otec. ,,UŽ JSEM VÁM ŘEKL, ŽE POKUD SE NENAUČÍ CHOVANÍ, TAK JE KONEC!!" Jsem dost vytočený a mám v úmyslu zdrhnout, což i zrealizuji.Chytím kliku. Otevřu je.Skočím. Skutálím se po chodníku, kde narazím zády o lampu, která mě díky bohu zachránila před spadnutím na silnici. Syknu bolestí, když se postavím. Vjede do mě taková várka bolesti, že jsem sotva stál na svých nohou. Byla to docela šupa, co mě to proboha napadlo?! 

Nohy mě jen tak tak nesou. Kolébám se ze strany na stranu. Z černého auta, ze kterého jsem mimochodem vyskočil jako nějakej blázen, vystoupil ředitel a krátkými kroky si to mířil ke mně. Víčka se mi zavírají a nohy vypovídají svoji službu. Musím se co nejdřív dostat domů za Akiem... Spadnu. Mé tělo dalo výpověď a sním dokonce i mozek. Odvelil mě do říše snů a sprachsprostě mi řekl pá pá. 

Pootevřu očka. Přede mnou je bílí strop a tmavě modré stěny. Kde to jsem? Sáhnu si na hlavu a hned mi to je jasné. Jasně, vyskočil jsem z jedoucího auta, bez jediné myšlenky, zde to zatím chápu, ale kde to do háje jsem?! Tohle už mi nějak nedocvakává. Posadím se a zatočí se mi hlava. Tak tedy usuzuji, že to nebyl moc dobrý nápad. Docela mě bolí žebra a hlavně zda. Musel jsem se asi hodně uhodit. Přece jen jsem debil, který nepřemýšlí.

Proboha živého to se mi snad jen zdá! Zase mi ten idiot mrňavej zmizel a fotřík taky. No nic asi si to zamířím domů, nemá cenu ho hledat, však on přileze.  Zamířím si to domů, ale asi bych si měl nechat to svoje dobrotivý háro ostříhat, ale to až doma. Vejdu do domu a první kam zamířím je do koupelny, páč sem spocenej a smrdím jako prase. Vysvleču se a hodím oblečení na zem, vlezu do vany a nechám se hýčkat vodou. Teplá ta je dobrá, hlavně na nervy. Tem smrad mě fakt strašně sere. Byla to jenom prdel, tak proč se choval jak malá holka? 

Vylezu z vany a hodím na sebe bílou osušku. Zvednu ze země špinavý prádlo a položím ho na koš se špinavým prádlem, počkat... To není moje uniforma, protože tu svoji držím v ruce... Vytáhnu druhou uniformu, co leží v koši a hodím tam tu svoji. Tahle je nějaká moc prťavá.... Do prdele, si děláš kozy!!!!!!

Vyletím z koupelny jak namidlenej blesk, prohledávám uplně všecky pokoje, přece tu ten  smrad musí bejt, ale proč měl uniformu od krve?! Vletím do svého pokoje, sedí tam, nehybně se dívá z okna, má obvázanou palici. ,,Cos dělal smrade!" vyjeknu na něj až nadskočí. ,,To..To tě n..nemusí zajímat!" vyštěkne jako nějaká psisko. Ve dveřích se objeví fotřík s fakt zářivým ksichtem. ,,Chtěl jsem ho unýst, ale měl tolik odvahy, že vyskočil z jedoucího auta." zasmál se a já se jen načetěně podíval. ,,Oba jste kokoti." odešel jsem ven si pročistit hlavu, když v tom mi začala být jaksi kosa. Doprdele, vždyť já si nevzal nic na sebe!!! Utíkám zpátky do pokoje aspoň pro triko a boxerky. Shodím ze sebe ručník a beru si dlouhé černé triko. 

Vletěl do pokoje, když jsem se pokoušel stoupnout, spadl z něj ručník a mě se tak naskytl pohled na jeho mužný zadek, vypracované tělo, a jeho mužná hruď. Začnu se červenat a lehce cítím jak mi buší srdce. No tak Mizuno! Zlý Mizuno! Nech ho bejt, vždyť ti vyhrožuje! Moje svědomí vzalo za své a já se ihned podíval jinam. Podívá se na mě a s protivným hlasem jen řekne. ,,Vypadni z mýho pokoje." Jako obvykle ten jeho chladnej pohled. Stáhl jsem si krátkou košily, aby se na mě nemusel dívat. ,,J..Já už půjdu." 

Začal si schovávat, ten jeho roztomilej holčičí zadek, kterej mě k němu tak moc přitahoval, tak rád bych si na něj šáh. Nech toho Kaede! zas to pitomí svědomí. Sklapni už! Budu si dělat co chci a nikdo mi v tom nezabrání. Oblékl jsem si to triko a kraťasy. Vešel do kuchyně, kde seděl s hrnkem horké čokolády Mizuno i s fotříkem. ,,Tak co, bude to doučování?!" dost bych ho potřeboval. ,,Nic nebude!" vyštěkne Mizuno a zvedne se ze židle. ,,Vezmu si svoji uniformu a pak odejdu, Vám pane řediteli mnohokrát děkuji za nabídku, ale až se váš syn naučí slušnému chování , budu ho doučovat, do té doby budu ve své stálé práci." položí hrnek na stůl a obejde mě, jako bych byl duch." Si snad dělá prdel!? ,,Vidíš měl by ses začít chovat normálně" Zasměje se mi fotřík. Docela mě teď oba vytočily. 

,,Fajn." odseknu a jdu ho hledat. Zastavím ho v koupelně, kde se převlíká. ,,Nikam se nejde, začneš mě doučovat, jinak zveřejním ty fotky." ,,Zveřejni jsou na nich zachyceny jen oblečené části mého vyzáblého těla."

Vysměju se mu do obličeje, namířím si to k němu, že ho obejdu, ale on mi zablokuje cestu svojí rukou. ,,Co?" zeptám se s klidnou tváří. Nahne se ke mně a znovu mě políbí. ,,Prosím mám tě rád a potřebuji to doučování...Chci být s tebou..." To je jako co nějaká divadelní hra? Mám pro něj slabost to jo, chtěl bych s ním být to jo, ale zřejmě to nemyslí vážně. ,,Promiň, ale příště by to chtělo trošku víc přesvědčivěji jo." odtáhnu mu ruku a jen na mě tupě zírá. 

To si dělá prdel, já se mu tu vyznám a on mě prokoukne sakra jak to ten mrňavej idiot dělá!? Nechápu to, ale jediné co vím je, že ho musím nějak zbalit, udělat pár těch fotek a totálně ho před všema znemožnit. Aby si uvědomil, kam patří smrad jeden, na mě si nikdo vyskakovat nebude...

Tu je další díl snad se vám líbil. Chci se omluvit za to, že jsem sem nic dlouho nepřidala bylo toho ve škole hodně a navíc vám to vynahradím o prázdninách MizushimaYumi