Bloody tear (ff Avengers)

9. Rampouch na stereoidech

Pak se na nás všichni otočili....
__________________________________
Nervózně jsem zamávala a usmála se. ,,Ahoj všichni." Bruce Banner a Clint Barton se na mě také usmáli.

,,Tak, tohle je moje dcera. Seznamte se!" Tony byl tak šťastný. Já moc ne. Všichni kromě Kapitána Ameriky ne mě koukali s otevřenou pusou. Barton jen zavrtěl hlavou a přistoupil ke mně. ,, Páni si jako holčičí verze Tonyho, jen o hodně mladší a hezčí. Jsem Clinton​ Barton, ale říkej mi Clinte."

,, Já jsem Max Conor-" přerušil mě Tony hlasitým odkašláním. Jen jsem nad ním protočila oči a znovu se usmála na Clinta. ,,Jsem Max, dříve Conorová teď Starková."
Takhle jsem se seznámila se všemi, až přišel na řadu Kapitán. ,,Rogers. Steven Rogers." Řekl to s takovým odporem vůči mně. Proč? Já mu nic neudělala. Zatím. O Kapitánovi jsem slyšela spoustu věcí. Že je to milý a pozorný muž, gentleman a takovéhle podobné kecy. Není to pravda. ,, Stárková. Hope Stárková. Max Hope Stárková. Netěší mě." Rogers se na mě zahleděl tím ledovým pohledem. ,, Víš ty s kým mluvíš?"

,,S jedním rampouchem na stereoidech." Uchechtla jsem se. Ozval se tlumený smích ze strany Natashy, Clinta a Tonyho. Zato Rogers byl pěkně vytočený. ,, Nemám tě rád."

,,To nějak přežiju."

,, Pojď Max, ukážu ti pokoj." Já tady mám vlastní pokoj? Wow. Tony mě vedl chodbou a zastavil u dveří čísla  s číslem 19. ,,Vedle v pokoji je Nat a naproti je Rogers."

,,Z toho nadšená nejsem." Tony otevřel dveře a mě se naskytl pohled na krásný a obrovský pokoj v černé a bílé barvě. Uprostřed pokoje byla velká postel s černobílým povlečením. Vedle postele byl noční stolek s lampičkou. Práva zeď byla prosklená a vedly odtamtud dveře na obří balkón. Ale nejhezčí byl strop byl černý a na něm byly namalované bílé fleky tak, že to vypadalo jako noční obloha. Naproti posteli byla obří plazmová televize a pod ní uzavřený krb. Na vedlejší štěně byly dvoje dveře. Ty 1. vedly do koupelny a 2. do šatníku. Koupelna byla obrovská a krásná, byla tam obří vana, která vypadala jako malý bazén vedle vany byl sprchový kout a poličky se spoustou ručníků, mýdel a  šamponů. Na vedlejší štěně viselo obrovské zrcadlo, vedle něho bylo umyvadlo a skříňky, ve kterém bylo spoustu odličovací, pleťových masek, líčení a dalších blbostí.

V šatníku bylo spoustu oblečení. Samotný šatník byl větší než moje cela v HYDŘE. Všechno tam bylo srovnáno do úhledných hromádek, nebo povešeně v obrovské skříni bez dveří. Bylo tam všechno od spodního prádla a plavek až po kabáty. Jen plesové šaty tam nebyly. A upřímně řečeno mi to ani nevadilo, nerada nosím šaty. Bylo to opravdu nádherné. ,, Díky." Obejmula jsem Tonyho. Začaly se mi hrnout do očí slzy. Ty jsem ale zahnala rychlým mrkáním. Nechci vypadat jak nějaká malá ubulená holka.

Zbytek dne jsme si povídali, teda oni povídali a já poslouchala. Nat, Clint, Thor a Tony se ke mně chovali jako kdybych k nim patřila odjakživa. O Rogersovi se to říct nemohlo, byl na mně tak hrubý a zlý, ale nebudem si nic nalhávat ani mi to nevadilo. Já neměla ráda jeho, on neměl rád mě. Wanda byla úplně tichá a seděla vždy kus od nás. Bruce byl pořád nervózní, Tony arogantní a Nat s Clintem přátelští. Tenhle den byl super. K večeři Tony objednal pizzu. ,,Pizzu jsem neměla tak dlouhou dobu."

,,Kdy jsi ji měla naposledy?" Zeptal se Clint. ,,Asi před 14 lety." Zasmála jsem se. ,,Tak dobrou, už půjdu spát." Řekla jsem a už jsme byla na odchodu. ,,To mně jako ani nobejmeš?" Zeptal se ublíženě Tony. ,,Tos uhád. Neobejmu." Mrkla jsem na Tonyho.
,,Ale notak. HROMADNÝ OBJETÍ!" Zařval Tony a běžel za mnou, Tonyho následovala Nat a tu následovali Thor a Clint. Nakonec se přidal i Bruce, jen Rogers a Wanda stáli opodál. Bylo to celkem milý, ale zároveň divný. Znají mě den a už mě objímají. Už teď mě berou jako rodinu. Když jsem usínala dívala jsem se na ten strop. Svítil jako opravdová noční obloha. Divím se, že se ještě neptali na mou minulost. Ale jako nevadilo mi to. Asi po 10 minutách jsem usnula.