Bloody tear (ff Avengers)

12. Jen počkej Rogersi!

Ráno mě vzbudilo tiché klepání na dveře. Po chvíli ze dveří vyšel Clint s peříček v ruce. To budu mít každý den osobní budíček? Asi si myslel, že spím, protože se začal přibližovat s peříčkem v ruce ke mně. Chtěl mě polechtat, ale já jsem rychle otevřela oči a vybafla jsem na něj. On jen zaječel a uskočil od mojí postele. ,,Pane bože!Tak tohle mi nedělej!"

,,Nemusíš mi hned říkat bože. Stačí Max." Clint jen zahuhlal něco ve smyslu "celá táta" a vyšel na chodbu.Tím mi dal najevo, abych se převlékla. Už převlečená v černé sportovní podprsence a černých kraťasech jsem vyšla před můj pokoj. Dneska si asi půjdu zaběhat. To jsem ale ještě netušila s kým budu běhat. ,, Proč si mně přišel vzbudit?" Zeptala jsem se Clinta. ,, Včera jsme řešili věci ohledně tebe. Dneska ti začíná výcvik. Staneš se agentem S.H.I.E.L.D.u a později i možná Avengerem. První tréning máš s Rogersem." Zůstala jsem stát s otevřenou pusou. To se mě ani nezeptají, jestli chci být agentem? Asi ne. Clint mě popadl za předloktí, kde jsem zrovna měla vekou modřinu. Sykla jsem bolestí a Clint mě hned pustil. ,,Co se děje?"

,,Ale nic, jen blbá modřina." Clint si mě celou prohlédl. ,,Tohle ti udělali v HYDŘE?" Poukázal na moje jizvy a modřiny. ,,Ano." Sledoval mě s lítostným pohledem. ,,Jak jste mně vůbec našli?" Rychle jsem odběhla od tématu. Nechci, aby mě někdo litoval, nestojím o to. ,, Večer přišla ke dveřím nějaká Connie a chtěla aby za ní Stark přišel. On samozřejmě seděl dál, tak teda ta holka chtěla, aby jí JARVIS otevřel. On to neudělal, tak na něj začala řvát: "Okamžitě mi zavolej Starka, nebo až přijde Max tak tě rozebere na tak malý části, že tě ani on nespraví!" A když Stark uslyšel jméno Max tak zkoprněl. Asi mu to došlo, protože moc dívek se nejmenuje Max. Okamžitě vyběhl ke dveřím. Schody bral po třech a běžel jak nejrychleji to šlo. Přitom třikrát spadl a jednou si ukopl prst u nohy." Vyprávěl mi Clint. Když se snažil napodobit Connie, tak zněl jako pudl co mutuje a právě vykouřil krabičku cigeret. Po cestě jsme se ještě hodně nasmáli. Clint mi vyprávěl, jak Tony totálně opilý​ tancoval u tyče a pak z ní spadl. Potom prý ještě dělal T-Rexe tak, že si dal ruce do trika tak, že mu koukalo jen zápěstí a běhal po celé základně S.H.I.E.L.D.u. Pak prý ještě takhle přiběhl do kanceláře Furryho a řval na něj, že ho honí archeologové, tak ať ho schová. Zajímalo by mě, kdo je ten Furry. Když jsme přišli před tělocvičnu, tak se se mnou Clint rozloučil. ,,Tak ahoj Hope. Snad to tady přežiješ." Jen jsem mu zamávala na pozdrav. Hope. Mým prostředním jménem mi říkala jen máma. Vešla jsem do tělocvičny a tam už stál nasupěnej Rogers. ,, Jdeš pozdě. O tři minuty"

,,Ty jsi se zase vzbudil pozdě. Myslím že 70 let je víc než tři minuty." Mrkla jsem na Rogerse a ten se naštval. Chvíli stál a pozoroval mě. ,,Co koukáš? To jsi ještě nikdy neviděl chodící bohyni?" Rogers byl teď červenej až na prdeli. ,,Jdem běhat." Řekl a šel si pro běžecký boty. Já jsem se vymluvila, že si potřebuji zajít pro mikinu. V pokoji jsem si vzala i zubní pastu a po cestě zpět, jsem se domluvila s Clintem, že zabaví Rogerse. Já tak budu moct zrealizovat svůj ďábelský plán. Doběhla jsem za Rogersem a společně jsme vyšli na hřiště za Stark Towerem. Za Rogersem přišel Clint a bavil se s ním o velice vážné věci, což bylo téma: "co bude dnes k obědu". Vymačkala jsem Rogersovi celou zubní pastu do bot a ukázala jsem vztyčený palec na Clinta. Ten se rozchechtal a Rogers na něj koukal jak na blázna. ,,Tak pojď už! Dáme si závod!" Zakřičela jsem na Rogerse a začala se protahovat. ,, Dobře. Jestli vyhraju já, tak mi budeš měsíc dělat služku. Jestli vyhraješ ty -což se nestane- tak já..."

,,Požádáš Clinta o ruku." Vyhrkla jsem nadšeně. Stejně prohraje. ,,Tak 3,2..." Začala jsem odpočítávat a Rogers se zatím nasoukal do bot. ,,Co to sakra je?".

,,Mluv slušně! Tři!" Zakřičela jsem na něj a vyběhla jsem. On za mnou utíkal ještě s rozvázanými tkaničkami. Zahlédla jsem i Clinta, který stál u stromu. No spíš ležel. Válel se na zemi a smál se Rogersovi, který právě hodil hubu. Samozřejmě že jsem vyhrála. Zastavila jsem se a z cela vážnou tváří jsem začala recitovat: