"Jako první disciplína je ssireum. Jehož pravidla spočívají, že musíte svého protivníka dostat celou jeho váhou na zem, aniž by to on udělal s vámi. Celkem prosté.
Poté tady máme běh na 60m, po němž následuje basketbal a fotbal, ale to vám vysvětlovat nemusím, jelikož toho se vy nezůčastníte.
Následuje střelba lukem a na konec je běh na 400m, čili štafeta," listoval ve skriptech, až dle jeho šťastného pohledu jsem posoudila, že našel tu stránku, kterou hledal."Zde mám váš soupis jmen. Takže...
Běh 60m - Miki, Nicol
Běh na 400m - Nicol, Jamie, Piper a Jiki. Střelbu lukem a ssireum si ohodnotím dnes já," skončil, načež skripta zavřel a podíval se na nás.Super.
"Disciplíny víme, pravidla známe, průběh dne taky a teď vám neřeknu nic jinšího, než aby jste se snažili a pořádně si to užili," nahodil úsměv, který jsme mu oplatili a postavil se z lavičky, na které doteď seděl.
"Teď si půjdete vyzkoušet střelbu a ssireum." řekl, načež jsme se vydali ze šatny do zkušební haly mezi vražedné pohledy.
Prohlíželi jsme si určitá stanoviště a tvářili jsme se jak úplní tupci. To je tak, když jste někde mezi lidmi poprvé a snažíte se chovat slušně a neudělat si nějaký trapas, proto jenon přiblbě čumíte a tváříte se jako neviňátko.
Zahlédla jsem osm terčů, u dvou z nichž právě teď nikdo nebyl."Hele. Pojďme tam," řekla jsem a ukázala na místo. Hned na to ke mně přišla jedna paní, která mi poukázala, že si mám vybrat některý ze čtyř luků.
Vzala jsem si ho, ale nevěděla co dělat. Paní mi vysvětlila a ukázala, jak ten luk mám správně držet, přičemž jsem za sebou slyšela smích kvůli mé nešikovnosti. Proto, když mi paní neco řekla, jsem se na ni jen usmála bez toho, aniž bych věděla, co vůbec řekla.
Jakmile byla spokojená s tím, jaké mám postavení, jsem se zaměřila na terč a reflexně jedno oko zavřela, následně jsem vystřelila. Můj šíp se zabodl do druhého kruhu od středu terče. Není špatné.
Ale přesto chci trefit střed.
Vytáhla jsem druhý šíp a nastavila si ho k luku. Začala jsem mířit na terč, ale uslyšela jsem odkašlání a koutkem oka jsem si všimla, jak se někdo postavil k druhému terči kousek dál a jen tak tam stál, s namířeným lukem směrem dolů.
Proto jsem přestala mířit a osobu jsem si začala prohlížet. I když jsem toho moc neviděla, jelikož měl kapuci a pohled upřený na svůj terč.
Následně luk napřáhl a bez jakéhokoliv zaváhání a vystřelil, jehož šíp přistál přesně ve středě.
Překvapením jsem povytáhla obočí nad tím, jak přesně to trefil a na jeden pokus, div mi brada nespadla.
Vrátil svůj luk na místo, když v tom se na mě krátce podíval a já mu tak mohla vidět do tváře, která mě zaskočila. Jako kdybych před sebou viděla dítě, které má však postavu tak na 25.
Hned svůj pohled obrátil a šel pryč.
Nechápavě jsem se obrátila, napřáhla luk a vystřelila. Šíp se zabodl o něco blíže. Avšak nestačí.
Zkoušela jsem to několikrát po sobě. Poté, co jsme si to všichni odskoušeli, jsme přešli do jinší místnoti, která byla obklopená pískem, na němž právě teď zápasili lidé.
Jak to tak pozoruju, nebude to zas tak těžké...
Přišli k nám dvě starší holky, které nám něco omotali kolem pasu a pravé nohy a začali nám vysvětlovat, k čemu to je. Dokonce nám to mezi sebou ukázali, jak se držet, co dělat apod.
Fakt to vypadá lehce.
Samozřejmě jsme si to všechny postupně vyzkoušeli. No nedivila byvh se, kdyby někdo z nás skončil se zlomenýma zádama.
Nejvíc překvapeně a zároveň polámaně se tvářila Shel, jelikož ta šla na zem hned, co chytila protivnici za látku.Když jsme měli vše odskoušeno, přešli jsme na chodbu, kde nás zastavil trenér Lee.
"Jamie, Nicol a Lyn, vás jsem zapsal na ssireum a na střelbu půjde Miki s Piper, opět s Nicol," řekl.
"Doufám, že se vám tu líbilo a zítra, ať vám to jde stejně dobře, jako dneska. Toť je ode mě vše," usmál se na nás.
"Mockrát vám děkujeme," uklonili jsme se a šli jsme před stadion, kde na nás jako na zavolanou, čekala naše dodávka.
Uběhlo to tak rychle. A ani nejde poznat, že jsme tam strávili celé odpoledne.
Jakmile jsme přijeli do hotelu, svalili jsme se všechny v obýváku. Doslova. Jak na gauč, tak na stůl i zem.
''Bože konečně odpočinek!" vykřikla Jamie, která zrovna ležela na stole.
"Ale zas tak hrozné to nebylo," řekla jsem a posadila jsem se mezi ostatní na zem do tureckého sedu.
"Že ne?! Vždyť mi ta blbka málem vykroutila páteř," namítla, přičemž si rychlostí blesku postavila.
"Ani bych jí v tom nebránila," ozvala se Lyn, sedící na gauči, načež jsme všechny propukli v smích.
"Zítra to třeba bude ještě horší," usmála se Jiki. Vidím, že té je to úplně jedno.
"O tom mi ani nemluv" zamrmlala znuděně Piper.
"Náhodou. Já si myslím, že bude veselo," řekla Shel.
"Až na ty zabíjecí pohledy soutěžících, proč ne," povzdychla Miki.
To je pravda. Sotva u nich zavítá osoba jinší rasy, tak hned, stačí pouhým pohledem, aby vyhlásili válku."Popravdě. Nervózní jsem už teď," stočila jsem pusu do tenké linky.
"To my všechny," řekla Lyn, načež ji všechny přikývli.
No, tak nashle zítra...
ČTEŠ
Dance Battle||JK
FanfictionRozdíl mezi americkou taneční skupinou a korejskou taneční skupinou? Skoro žádný. Stejný styl tance, stejný počet členů, stejná pravidla. Ale přece jen v tom maličký háček je. Né nadarmo se říká, že pouze kluci ovládají hip hop, rap a elektro.Všich...