Little Girl (M&M Fan Fikce)

11.💞

Usnuli jsme|
-------------------

Když jsem se konečně probudila nikdo vedle mě neležel. Nevím jestli to byl sen nebo realita. Předemnou ležela Marcusova mikina. Bylo dneska krásně tak mě napadlo že bych se mohla projít do parku.

Začala jsem vykonávat svoji ranní rutinu ve které mi je jedno jestli stíhám nebo ne.

Přes sebe jsem hodila Marcusovu mikinu. Ano ještě nebyla vrácena. Co by jste odemě čekali.

Moje cesta vedla do parku. Viděla jsem pár který se držel za ruku. Ten kluk se na mě otočil.  ,,Ashton ".
Přitáhl jsi k sobě nějakou holku a.... No líbali se.
Cítila jsem jak mi slzy stékají po tváři.
Moje oči zpadly na roztomilého blonďáka. ,,Marcus".Jen mě zahlédl už běžel ke mě.
Rozběhla jsem se směr z parku. Můj směr směřoval do lesa.
Opřela jsem se o strom a přemýšlela o všem co šlo. Že by měl Martinus pravdu? Slzy se začali proměňovat ve vodopád. (Kdyby někdo nepochopil tak to myslím že brečela ještě více než předtím).

Pohled Marcuse :

Annie ještě spala. Odešel jsem. Stačí že jsem ji pokazil život.
Celé ty hodiny jsem strávil v parku. Předemnou jde nějaký pár. Poznal jsem že to je Ashton. Za nimi stála Annie. Ashton se na ní otočil přitáhnul jsi tu holku k tělu a začal ji líbat. Ona jenom spolupracovala. Annie jse rozběhla směrem k lesu. Bez váhání jsem za ní běžel. Ona je pro mě vším.

Annie!! Annie!! Křičel jsem pořád dokola. Uslyšel jsem pláč. Tím směrem jsem se rozběhnul. Seděla opřená o strom. Dívala jse do dálky a bez zastavení brečela. Měla na sobě moji mikinu. Přitáhnul jsem si ji k sobě.
A potichu jsem ji pošeptal :

Annie miluju tě. Jsi pro mě všechno. Budu tady pro tebe vždy. Dal bych za tebe i život. Sklonil jsem pohled do země.

A proto se řežeš? Pořád jse dívala do dálky.

Já jse neřežu. Snažil jsem se sám sebe zastat.

Naklonila jse ke mě.
Chytla mě za ruku a vyhrnula mi rukáv.

A co je tohle? Podívala jse zděšeně.

Nic... Ale ty jse řezat nemůžeš! Vyhrnul jsem ji rukáv. Zděsil jsem se. Neuvěřitelně do řezaná ruka.

Ale na mě nezáleží. Kdybych tady nebyla nepoznal by jsi mě a žil by jsi šťastně. Sklopila svůj zrak.

A kdo říkal že na tobě nezáleží. No to máš pravdu kdybych tě nepoznal tak bych nevěděl co je to krása protože ty ta nejlepší holka na světě kterou jsem mohl poznat. Pousmál jsem se.

Pohled Annie:

Co to dořekl tak jsem spojila naše rty. Začala válka jazyků.

Miluji tě. Řekla jsem mezi polibky.

To známé že jsme spolu? Odtáhl jse a radostně jse na mě podíval.

Jen jsem kývla hlavou. Chytl mě za boky a vyhodil mě radostí do vzduchu.

Jsem ten nejšťastnější kluk na světě jen kvůli tobě Annie. Moc ti děkuji.
Roztomile jse usmál.

Měla bych děkovat spíše já. Můj úsměv se nerovnal ani s člověkem který vyhrál milion.

Teď by jsme se mohli dostat ven nemyslíš? Začalo se stmívat.

×××××

My jsme se vážně dostali ven. Zasmál se.

Budeme se muset rozloučit. Sklesle jsem mu řekla protože jsme stáli před mojím domem.

A kdo říkal že se musíme rozloučit? Pokud bych mohl u tebe přespat nevadilo by mi to. Šibalsky se usmál.

Objala jsem ho a zavedla ho do mého domu.

×Na tuhle kapitolku se čekalo hodně dlouho, vím nestíhám😔 ×
×Chtěla bych poděkovat jedné holčině která mi napsala 💓×
Děkuji všem za vaší podporu 😭×
Jituš