Už uběhl týden na střední a nikdo pořád nechtěl zapomenout na ten trapas. Něco takový může opravdu potkat jenom mně.
Učitelka na fyziku nám zadala úlohu kterou máme vypočítat, tak jsem ji vypočítala asi do dvou minut ale bylo divný odevzdat to sama a možná za půl hodiny by přišli ostatní a měli by to ještě blbě.
"Ty to ještě nemáš?" Ozval se za mojí lavicí hlas.
Ignorovala jsem. Co jiného bych měla asi tak dělat říct "No víš nechci to odevzdat jako jediná správně" Trochu mně to pobavilo "jediná správně" stejně to je ale pravda. Už jsem to nevydžela a vstala jsem odevzdala práci učitelce a ona mně pochválila. Od katedry jsem šla menší uličkou asi u třetí lavice jsem zakopla o něčí nohu. A vyjekla jsem "Auuuuu" do očí se mi hrnuli slzy ale zaťala jsem zuby abych se na místě nerozbrečela. Na mojí ruce jsem ucítila někoho ruku která byla mnohem větší než ta moje droboulinká.
"Si v pohodě" Řekl a zvedl mě zpátky na nohy.
"Jo dobrý jen mně bolí trochu ruka" Když jsem zjistila koho ta ruka byla rychle jsem z ní vyklouzla, a zaběhla do lavice. Byla to Justinova ruka. Chtěla jsem si s nim o tom promluvit proč mi vůbec podkopl nohy ale nikde jsem ho nenašla jako by se po něm zaprášilo šla jsem se podívat do jídelny, do jeho pokoje ale on nikde. Po celodením hledání jsem to vzdala tak jsem šla k sobě do pokoje. Když jem se blížila do pokoje dveře byli otevřené rozeběhla jsem se a nakoukla do pokoje.
"Už na tebe čekám asi 3 hodiny kde si byla?" Seděl tam Justin i s klíčkama
"Já kde sem byla kde si byl ty chtěla jsem si s tebou promluvit a co vůbec tady děláš?!"
J:" Nemohl jsem tě nikde sehnat tak jsem šel sem a chtěl jsem na tebe počkat než přídeš protože když si spadla tak ti vypadli klíče a já je našel až na konci hodiny ale ty už si byla fuč,a ještě jsem se ti chtěl omluvit za to podkopnutí. Odpustíš?"
S:" Hm tak jo ale pod jednou podmínkou... Že všem řekneš že si lhal s tim jak si šel do mí koupelny schválně"
J:" Co?! Já nikomu neříkal že jsem tam šel schválně celou dobu se ti to snažim říct sle ty mně vůbec neposloucháš!"
S:" Asi mi to nějak uniklo ale nemohly by jsme se už přestat hádat?"
J:" Jj jsem pro ale ještě ti dám jednu malou otázečku. Proč ti všichni říkaj šprte?"
S:" Jak tohle všechno víš říkali mi tak jen na základce?"
J:" No to neřeš už musim jít tak čau"
No to je teda bezva když to neřekl on tak kdo teda nikdo jiný u toho nebyl, stejně to už je jedno mezi sebou to máme jakžtakž vyřešený. Vzala jsem si svoje klíče a dala si je na věšáček a sedla si ke stolu, vyndala jsem si z tašky učebnice a sešity a v tom jsem zahlídla takovou malou krabičku otevřela jsem ji a tam byl přívešek s takovou vlaštovičkou "že by to bylo od něj?!" pomyslela jsem si. Ne nesmysl ale nikdo jiný tu nebyl takže asi jo podívala jsem se na ten přívěšek a dala ho zpátky do krabičky položila jsem ho do poličky a tam taky zůstane. Dokončila jsem si své úkoly něco málo se naučila a připravila na další den. Potom jsem si ze skříně vyndala ručník a šampon s pižamem ale tentokrát jsem se ujistila že mám zamčené dveře nebudu riskovat. Osprchovala jsem se a natáhla se do své mekké postele za chvíli jsem usla ale ještě než jsem usla přemýšlela jsem kdo to mohl teda říct celý škole když ne Justin...
Tak pokračování příště doufám že se vám tento díl líbil vím byl sice kratší ale protože pospýchám na trenink musel být krátký díly budu dávat každé Pondělí, Středu, Pátek a víkendy pokud nebudu na závodech :) Tery
