Kapitola 2.

137 10 2
                                    

Ráno jsem vstala brzy. Učesala se, oblékla, nasnídala a v 7:25 odešla z domu.
V nové škole jsem byla v 7:40 a pokoušela se najít ředitelnu. Naštěstí jsem jí našla. Ohlásila se a ředitel si vzal papíry co mi doma dala mamka. Pak mě nasměroval do mé třídy.
Bylo 7:55 a Já našla mou novou učitelku. Ta mi řekla ať počkám a vejdu do třídy až po zvonění s ní.
8:00. Zvoní.
Učitelka vešla do třídy a Já hned za ní.
Ta si sedla za katedru a Já se postavila před tabuli.
,,Tohle je Vaše nová spolužačka. Jmenuje se Alice. Alice, běžte si sednout na Volné místo.
Rozhlédla jsem se a volné židle byla pouze vedle jednoho celkem hezkého kluka a pak volná lavice. Hned jsem šla tam. Ale učitelka mě vyrušila.
,,Tam už sedí David, musí sedět sám."
Asi jsem zrudla a pod pohledy všech jsem si sedla vedle toho kluka. Měl hnědé vlasy a hnědé oči, pořád se usmíval.
,,Ahoj, já jsem Alex." oslovil mě Můj nový spolu sedící.
,,Ahoj." odpověděla jsem mu.
Nastavil ruku aby jsme si potřásly, ale já mu ji nepodala.
Asi za patnáct minut někdo zaklepal.
,,Dále." Řekla učitelka. Otevřely se dveře a v nich stál kluk. Měl černé vlasy přes oko a ledové šedomodré oči. ,,Davide!" řekla učitelka rozlobeně. David si šel sednou do své lavice. ,,Davide, máme tady novou žačku. Jmenuje se Alice. Alice postav se Prosím." Postavila jsem se a David si mě změřil pohledem a šibalsky se usmál. Bylo to divný. Zase jsem si sedla a ostatní hodiny byly v pohodě.
,,Tak to bylo v pohodě. Žádné nadávky ani šikana. " pomyslela jsem si.
Zazvonilo a všichni odešli jen Já jsem si dávala věci do skříňky. Ale než jsem jí našla chvíli to trvalo. Pak se otevřely dveře. Stál v nich David. ,,Co tu děláš!?" zeptala jsem se ho. Zavřela jsem skříňku. Přišel ke mě. Chytl mě za ruku. Hned jsem ucukla. Ale stejně jsem cítila všechnu tu zlobu a chuť. Chuť na to někomu ublížit. ,,Nesahej na mě!!!!" křikla jsem na něho. Bylo vidět že se rozlobil. ,,Na mě nebude řvát nějaká mála holka!!!!!" Rozkřikl se. Pak mě chytil pod krkem a nalepil na skříňky. ,,Nebudeš na mě řvát!!" A dal mi facku. Bolelo to. Ale víc mě bolelo u srdce. Ta zloba mě ničila společně s obrovskou bolestí hlavy.
Pak mi dal větší. Mnohem větší. Začala mi téct krev z nosu. ,Au!" Sykla jsem. Pustil mě na zem a Já se chytla za hlavu. Bolela mě Hodně. Chvíli jsem tam ležela. A najednou se otevřely dveře. Stál v nich Alex. Skoro se lekl když mě tam uviděl. Doběhl ke mě a zvedl mě. Ale to mi trochu přilepšilo ale i přihoršilo. Ten pocit zloby odešel a přišel pocit radosti ale i strachu. A zároveň mě rozbolela hlava. ,,Co se stalo? " zeptal se. ,,D-D-David." špitla jsem. Neslyšel mě a bral to že o tom nechci mluvit. Za dveřmi mi vtiskl do ruky papírek. Bylo na něm jeho telefoní číslo.
Usmála jsem se. A pak vzkaz " Líbíš se mi" a pak smajlík 😊
Můj úsměv narostl. A pak jsem se vypravila domů.
-
Ahoj snad se líbí 😊
Zatím asi nejdelší kapitola 541 slov.
Tak zatím. Ahoj! ☺

NováKde žijí příběhy. Začni objevovat