Slunce už zapadalo za poslední branou města. Pozdní letní větřík si hrál s tvými vlasy a příjemě chladil tvé tváře. Procházela jsi zrovna tichou ulicí a měla jsi namířeno do hotelu kde jsi se na týden ubytovala. Proč? Už je to rok co jsi vyšla ze střední a cestuješ po světě. Ale ne že bys neměla práci. Lovíš nadpřirozené bytosti což je také důvod proč jseš tady. Ano. Japonsko, země vycházejícího slunce. Přesněji Ósaka, město v němž se teď nacházíš a tvým úkolem je zneškodnit dva upíry. Povzdechla sis protože jsi tu už třetí den a nenašla si ani jednu stopu. Zato si stačila se svím štěstím napadnout strážníka(po vysvětlení že to byl omyl a několika omluvách tě nedobrovolně propustil), schodit pět regálů v obchodě(kam ti zakázali vstup) a porušit rychlost (s pokutou 2000$). Pokud je do neděle nenajdeš smlouva propadne a ty seš bez peněz. Vlastně už teď jich máš málo. Už si byla u hotelu a chtěla jít do pokoje ale to bys nesměla potkat uklízečku a policistou, kteří si to nakračují přesně tvím směrem. ,,To je ona strážníků! " vyjekla uklízečka. ,,dobrý den, jste
(T/J) (T/P) z pokoje číslo 120?" zeptal se strážník načež jsi jenom přikývla.
,,můžete mi ukázat váš zbrojný průkaz a vysvětlit k čemu máte tolik zbraní? " Vytáhla sis peněženku a ukázala strážníkovy průkaz. ,,Mám tady za úkol zneškodnit dva upíry. " Řekla si jak nejrázněji si dovedla. ,,A důkaz?" vytáhla jsi z kapsi srolovanou listinu na které byla -již zmiňovaná- smlouva. Strážník přikývl a papír ti vrátil. ,,A jak jste na tom? " Zeptal se tě. ,,u-um j-já... Jsem jim na stopě! " zalhala si. ,,Tak to je dobře" Zasmál se, poplácal tě po rameni a odešel. Oddychla sis a šla do pokoje.
Zamkla si za sebou dveře a začala ses převlékat. Když v tom ti někdo zakryl studenou rukou ústa. ,,Tak ty jseš mi na stopě zlato? " Zašeptal ti někdo do ucha a tvůj krk zchladil dech osoby za tebou. A ruku po odendal od tvých úst. ,,K-kdo jsi? "Zeptala ses přidušeně. ,,Ten koho hledáš~" zašeptal ti. Na svém krku si ucítila ostré zoubky. ,,U-upír!! " Vyvískla jsi ale upír za tebou ti dal chladnou ruku přes pusu a zakousl se ti do krku. Bolestí ti stékaly slzy, pak už jsi nic neviděla a poslední co jsi slyšela bylo hlasité houkání sirén, rychlé kroky k tvému pokoji a jeho hlas. ,,Dobrou, (T/J) ~"
___________
