,,Láska bolí, ale to život taky, but žij s láskou nebo nežij vůbec." Řekla ti před třemi dny tvá nejlepší kamarádka. Celý život si chtěla žít sama. K čemu láska? Ty? do tebe? Se nikdo nezamiluje. Přece jen, kdo by chtěl mít němou dívku. Seděla si na pohovce a koukala na filmy. Už byl u konce. Tvé oči se zalili slzami které se zčali kutálet po tvých tvářích. Koukala jsi na Naslouchej svému srdci. (Mimochodem ten film doporučuji, ale ten konec je tak smutnýýý, zase je v tom ale opravdu hodně krásných scének a donutí tě se nad tím aspon trochu zamyslet) najednou ti přišla zpráva od ____(Tvé nejlepší kamarádky).
(J/K): Ahoj (T/J), jdeme s pár lidma na nějákou párt, přidáš se?
(T/J): Asi ne...
(J/K): Ale noták, Bude sranda.
(T/J):no tak dobře..
(J/K): ok za pět minut jsme u tebe.
(T/J) : čekam.
Bylo poslední co jsi odepsala. Vzala sis na sebe (tvé oblíbené oblečení), do ruky mobil, a do kapsi klíče a peněženku. ,"Tak...snad jsem nic nezapoměla..." Řekla jsi si a vydala se za (J/K). O cca 8minut později jsi stála před jejím domem a než jsi stačila zazvonit (J/K) otevřela sama. Pozdarvila jsi jí a společně jste se přesunuli na zastávku kousek od jejího domu.,*A na jakou to vlasně jdeme párty? * napsala jsi (J/K), když jste seděli v autobuse. ,,já ani nevim, na příští zastávce nabereme Lukáše, ten toho snad ví víc. " Zasmála se (J/K). Zbytek cesty jsi jen poslouchala drby od Lukáše a (J/K) a koukala z okna. Už dávno si věděla že ty dva jsou si souzeni a už jsi jen čekala až se konočně dají dohromady. ,,Hey!! (Y/N) vystupujem! " (J/K) tě vzala za ruku a vytáhla tě ven z autobusu. Párty už byla v plném proudu a okolo bylo spousta neznámích lidí. Lukáš tě vzal za jednu ruku a (J/K) za druhou. ,,Jdeme! " vykřikli oba a zatáhli tě k baru. Moc dlouho jste spolu nebyly protože jim začala hrát jejich oblíbená písnička a tak jsi jen tiše seděla u baru. ,,Co to bude slečno? " Zeptal se tě mladík za barem. Byl menší postavy, měl růžové vlasy, krásné oči a přátelský úsměv. Byl krásný. *coca-colu* napsala jsi na mobil a ukázala mu to. Ze začátku se tvářil zmateně ale pak se usmál. ,,dobře." Řekl a ohl se pro flašku, z které ti následně nalil kolu. Moc lidí tu u baru nebylo. Většina tancovala, jen občasně se někdo zastavil pro pivo nebo pro vodku. ,,A jak se jmenuješ? " Zeptal se tě klučina mezi tím co nalíval někomu džus s vodkou. *(Y/N), a ty? * opět jsi mu ukázala mobil. ,,Jsem Jimin, Park Jimin. Moc mě těší (Y/N) " Řekl a podal ti ruku. Potřásla sis s ním (ča fuck to zní divně XD) . ,,A proč vlasně neodpovídáš normálně? " Zeptal se tě.
*jsem němá|
*jsem ně|
*jse|
*dlouhý příběh* odepsala jsi na konec . ,,já mám času dost" Usmál se Jimin. Nechtěla jsi to jen tak rozebírat s někým koho skoro neznáš, ale viděla jsi v něm chápavého, milého a krásného člověka. Začala jsi psát tedy svůj příběh. Po asi čtvrt hodince jsi mobil ukázala Jiminovi. Jimin si vzal tvůj mobil a začal číst, najednou se ale začal smát. Něco v tobě pohaslo. Smál se nehodě? Tomu že ti zemřeli rodiče nebo tomu že jsi němá? Nazajímalo tě to. Nechala jsi telefon telefonem a utíkala pryč. Slyšela jsi ho za sebou volat tvé jméno. Běžela jsi i když jsi přes slzy skoro nic neviděla. Cítila jsi chladný vzduch díky čemuž ti došlo že jsi venku a dalším faktem byla dvě rychle se přibližující obří světla a troubení kamijonu. Pak už si nic nepamatuješ.
Promítali se ti vzpomínky z dětsví, ze střetu dvou aut u sjezdu z dálnice. V jednom autě opilí muž a v druhém žena s mužem a dítětem. To dítě jsi byla ty. Viděla jsi to, jak se to všechno stalo, viděla jsi to z pohledu třetí osoby. Něco jako by se v tobě probudilo. Něco co dlouho spalo a odpočívalo se teď probudilo. Chtěla jsi umřít? Chtěla jsi žít? Teď je to jedno jediné na čem všem v té místnosti, ve tvé blízkosti záleželo bylo to že jsi se začalo probouzet. Nejdřív tě bolelo celé tělo. Světlo tě ze začátku pálelo v očích, ale postupem času jsi začala zaostřovat a bolest ustupovala. ,,K-kde to j-jsem? " řekla jsi potichu. Hned co jsi si uvědomila že jsi promluvila jsi se bez ohledů na bolest prudce posadila. ,,(Y-y/n), Ty jsi promluvila!! " vykřikla (J/K). ,,J-jim-min-e" vykoktala jsi tiše jeho jméno a naprosto ignorovala jásající kamarádku. Jimin s provinilím vírazem přišel ke tvé posteli. ,,promiň mi to, můžu za to já. Nesmál jsem se tomu co jsi psala, smál jsem se obrázku a textovce od (J/K). Kdybych se nesmál nic z toho by se nestalo. Záležími na tobě a a... " zakoktal se. ,,A já m-mysl-ím že ť-ě m-miluju" dokoktala jsi potichu. ,,Děkuju, d-díky tob-ě mohu zase mluvit" řekla jsi potichu a obejmula ho. On tě obejmul nazpět a dal ti lehkou pusu do vlasů.
Tis is ed. 😂😂
Snad se líbilo. Co by jste chtěli dál?
Toto je za tuto sobotu a neděli
