Blázen do něho|Marcus & Martinus|

Kapitola 6

Ve škole:
Pohled Marcuse:
Seděl jsem na svém místě a povídal si s Tinusem.Ale zeptal se na šokující věc
,,Kámo, slyšel jsem různé zvuky jak vycházejí z tvého pokoje.Co jsi dělal s Ellou???"
Chvíli jsem váhal ale pak jsem promluvil:
,,Tady ne.Pojď na chodbu."
Šly jsme na chodbu svyžným krokem.
,,Víš...Ella a já...No..."
Timus hned pochopil co se děje.
,,Děláš si srandu???A použil jsi aspoň ochranu?"
,,Ne, nepoužil.A teť možná Elle můžu skazit život.Co mám dělat?"
,,Brácho, neboj.Ještě můžete dostat naději."
Začalo zvonit.Šel jsem si sednout na své místo.Stále jsem přemýšlel nad tím jestli budu opravdu tátou nebo ne.Bál jsem se.Jsme ještě moc mladí na dítě.
O tři měsíce později:
Pohled Elly:
Rozhodla jsem se jít na gyndu(Gynekologie) a přesvětčit se jestli nejsem těhotná.(Nevím jak to na gyndě probíhá je mi teprve 13 tak se nedivte když tam napíšu nějakou pitomost).
Lehla jsem si na lehátko a doktorka se na mě koukla.(Víte jak to myslím)
,,Mladá dámo.Na padesát procent těhotná jste ale ještě to není na 100%.Ale zjistíme to co nejdřív."
,,Díky moc za vaší pomoc."
Než jsem odešla tak ještě promluvila:
,,A jak jsi ho potkala?Myslím otce toho dítěte."
,,No...Bylo to strašně zamotané."
Sedla jsem si na lehátko a začala.
,,On chodil s takovou obyčejnou nafrněnkou ale pak se rozmyslel že bude chodit se mnou.Ale naše poprvé se nepovedlo.Zapoměli jsme na ochranu."
,,A jak se jmenuje?Smím se-li zeptat."
,,Marcus Gunnarsner"
,,Nekecej, vážně?Moje dcera ho poslouchá pořád do kola.Snad nebude žárlit až ji to řeknu."
Začaly jsme se smát.Překvapilo mě to.Takhle mladá doktorka a má dítě?
,,Můžu se vás na něco zeptat?Teda, pokud dovolíte?"
Zeptala jsem se doktorky.
,,Jasně, ptej se."
,,Kdy jste porodila první dítě?"
,,V 16ti letech.Věk je jen číslo.To si pamatuj.Nezáleží na tom kolik ti je ale vo cítíš k tomu dítěti.Já se rozhodla že si ho nechám protože dítě je radost."
Pousmála jsem se a na to se ještě zaptala kolik mi je.Řekla jsem že čtrnáct.Ano řekla jsem pravdu.Slíbila že to nikomu neřekne.Byla vážně hodná.
,,Díky moc za vaši pomoc.Nashledanou"
0ozdrav mi oplatila a zamířila k Macovi domů říct tu novinu.
Zazvonila jsem a když otevřel ttak jsem ho hned obejmula.
,,Zlato!Mám pro tebe asi dobrou zprávu.Ale nevím jestli se ti bude líbit."
Sklopila jsem hlavu k zemi.
,,Jakou?"
Hlavu mi zvedl tak abych se mu dívala do očí.
,,Asi jsem...tě-h-hot-ná"
Chvíli se na mě koukal přeekvapivým pohledem ale pak promluvil:
,,C-cože?Jako fakt?J-já..."
Nemluvil asi pět vteřin ale pak:
,,Já si to musím rozmyslet."
,,Co?Ty nejsi rád?"
,,Já...Nevím jestli jsem na to připravený"
Po líčku jsem cítila jak mi teče slza.Byla jsem smutná protože jsem věděla že dítě mít nemohl.Má kariéru.Neměl by čas.
,,Chápu...Ty ho nechceš?Řekni mi pravdu."
Pozval mě dál a sedli jsme si na gauč.
,,Samozdřejmě že jsem šťastný ale mám kariéru a jsme teprve v pubertě.Mít teť dítě v patnácti je obtížné.Je to velká radost."
,,Ne!Děti jsou štěstí!Přinášejí radost do života a ty se ho chceš zbavit?!"
,,Ello, prosím.Ničí mě to když brečíš."
,,A mě zase ničí to že nechceš se mnou vychovávat vlastní dítě!"
Vstala jsem rychle z gauče a chtěla jsem odejít.Ale Mac mě chytnul.Bránila jsem se ale Mac byl sylnější.
,,Dělej jak uvidíš za vhodné."
Pousmála jsem se.
,,Promiň ale musím jít."
Odešla jsem s pláčem ale i s radostí.Když jsem šla kolem drogerie řekla jsem si že bych si mohla vzít těhotenské testy.Koupila jsem si je a dona je vyskoušela.Jsem na sto procent těhotná.Bože!Mamka se zítra vrací domů a když to zjistí tak mě do písmene zabije.

Je tu další kapitola.Doufám že se vám líbí.Budu ráda za vaše komenty a za kažký hlas.Zrovna mi ve sluchátkách hraje jejich písnička girls.Já tu písničku miluju!Dneska sedím celou dobu u mobilu a čtu nebo po případě píšu.Jinak teť k té kapitole:Co myslíte že se stane v další části?Napívím vám:Nepleť se mi do života!Možná že jsem vám napověděla až moc.No, nevadí.
Tak já se s váma loučím a papa lidičky!!!😘😘😘