Blázen do něho|Marcus & Martinus|

kapitola 8

Pohled Marcuse:
Konečně o dlouhé době jsem se vyspal.Měla pravdu.Asi to přeháním.Ale i tak.Chtěl bych aby se to narodilo zdravé.
,,Zlato?"
,,Ano?"
,,Tak co to bude?Chlapec nebo dívka?"
Modlil jsem se ať je to chlapec.Byl jsem strašně nervózní.
,,Co by jsi chtěl?"
,,Chlapec ale pokud holka nevadí.Hlavně ať je to zdravé."
,,Je to..."
Napínala mě.
,,Co když to bude chlapec?"
,,Budu jásat radostí!"
,,Aha.Tak je to chlapec!"
Byl jsem tak rád že jsem jí rovnou obejmul a následně políbil.
,,Budu mít syna!Bůh vyslišel mé modlidby!Díky!"
Když jsme se odtáhly tak zívla.
,,Nechceš spát?"
,,Ano.Kolik je hodin?"
Kouknul jsem se na své hodinky.
,,21:34"
Řekl jsem a následně ji chtěl odnést.
,,Pojď, odnesu tě."
,,Ne, nemusíš.Já to zvládnu."
,,Nenene.Já tě odnesu."
,,Méďo!Něco jsme si řekli, ne?"
,,Fajn.Tak ti pomůžu po schodech."
,,Méďo!Ne, nemusíš."
,,Tak jo."
Řekl jsem uraženě.Pak jsme si šly lehnout.
O den později:
,,Tak co to bude?"
Zeptal se Tinus nedočkavě.
,,Kluk!"
Vykřikl jsem radostí.
,,Super!A jak se bude jmenovat?"
,,O tom jsme ještě nemluvili."
,,Aha."
Vtom přišly Katy a Rose.No nazdar.Doufám že to neslyšeli.
,,Ahoj kluci.Jak je?"
Zeptala se Rose.
,,Jo, dobrý."
Řekl Tinus.Já jsem odpověděl to samé a pak se zeptali na šokujcí věc.
,,Můžem se na něvo zeptat?"
,,Jasně, ptejte se."
Řekl jsem nejistě.Co když se chtějí zeptat na Ellu?
,,Je pravda že s Ellou čekáš mrně?Odpovídat na to musíš."
Jsem v háji!Přesně jak jsem čekal.
,,Co je vám do toho?Pokud nejste kámošky Elly nic vám říkat nemusím."
,,Ale no ták.Nikomu nic neřekneme.Přísaháme na svou čest."
,,Vždyť vy ani čest nemáte!Nevěřím vám protože jste drbny.A hodně velké."
,,Řekni, pls!"
Tinus mě chytl za rameno a kývl.Stejně by se to dozvěděli.
,,Fajn.Ano je těhotná.Víc vám neřeknu."
,,Fajn.Chápeme.Přísaháme že to nikomu neřeknem"
,,Díky moc holky.Jak to víte?"
,,Máme kontakt na její matku"
Odešly.Bože!Proč jsem to říkal?
Pohled Elly:
Seděla jsem ve třídě v lavici.Pak řišel Mac.Pozdravil a já mu pozdrav opětovala.
,,Jak ti je?Potřebuješ něco?"
,,Ne.Je mi skvěle protože jsem s tebou."
Pousmál se a já to zopakovala po něm.
Začala hodina.Přišel někdo koho jsem vůbec nečekala.Máma!Děláte si prdel?Nenene!Proč urovna ona?
,,Dobrý den žáci.Jmenuju se Vilma Diconderová a od teť vás budu učit protože vaše minulá učitelka měla zásadní problém který se nedal vyřešit."
Pak se na mě koukla.V jejích očích jsem viděla smutek.Zase se mi začaly vracet vzpomínky."Víš ty co?Běž si za ním!"Ty slova mi zase moc ublížili.Někdy mám hrozné vzpomínky.Pak ale 'matka' promluvila:
,,Ello do kabynetu."
Ukázala na dveře které jsou naproti kabynetu.Poslechla jsem.Co mi vhodlá udělat?
***
Sedla jsem si na proti stolu.
,,Ello, je mi líto to co jsem ti řekla.Byla jsem naštvaná a do teť toho lituju."
,,Ale já ne.Jsem spokojená s Macem.Miluju ho a nevyměnila bych ho ani za milijardu dolarů.A on souhlasí s miminkem.Bude to chlapec."
,,Takže budu babičkou?"
,,Asi ne.Protože už jsem se rozhodla pro co se rozhodnout.Chci mít rodinu.A chci aby se můj syn měl dobře.Chci aby jsi respektovala moje rozhodnutí."
Sklopila jsem hlavu a dělala že mě zajímá zem na kterou spadla slza.
,,Zlatíčko, já bych to chtěla respektovat ale jsi moc mladá na dítě."
,,A zase jsme u toho!Je to můj život, mami!Chci rodinu!A z Maca bude dobrý otec!Já to vím!"
,,Ale je ti zeprve 14!"
,,Noa?"
,,Fajn.Jak chceš.Nech si to."
,,Díky moc."
Usmála jsem se a ona mi to opětovala.Byla jsem ráda že mě chápe.
Šla jsem jí obejmout za to co teť řekla.
,,Díky moc.Mám tě ráda."
,,Já tebe taky."
Šla jsem do třídy.Hned jak jsem si sedla na místo, začala se mě Natalia ptát.
,,Ty jsi vážně těho?"
,,Ano."

Tak je tu další kapča!Já už nemám nápad co tam dát😢😢😢Nwm jestli tento příběh sleduje i někdo jiný než vilili_official.Ale chtěla bych vám říct zě vás mám moc ráda!Pokud se vám ta kapča líbila zanechte vote nebo aspoň koment.
Tak se asi mějte a čau!😘😘😘