1.

45 2 1
                                    

Byl večer a věznicí se nesly zvuky větru a meluzíny. Jules Mayová seděla ve svém roztrhaném vězeňském pyžamu u okna s mřížkou a pozorovala hvězdy. Nemohla uvěřit, že už tu strávila rok. Každý den si v mysli přehrávala ten moment, kdy ji zatkli. Kdyby nikdy nepotkala Ryana, nebyla by tu.
Vojáci by ji nenašli a ona by mohla dál žít ve stínu maloměsta v Seld. Jenomže ten hajz Ryan naprášil ji a celou rodinu u starosty.Dala by cokoliv za to, jen aby věděla, co se stalo s její rodinou. Všechny je povraždili, nebo rozvezli do všech možnejch věznic po světě? Oči se jí zalily slzami.
" Večerka" zařval už po několikáté dozorce, jenž dnes hlídal. Ledový vítr ji sfoukl vlasy z tváře. Znovu se zahleděla z okna do pusté krajiny. Tam někde v dáli je život, pomyslela si. Pomalu zavřela víčka. Spala by zajisté celou noc, kdyby ji za východu slunce nevzbudil neznámý hlas.
"Vstávej krásko" řekl někdo a pak se uchechtl. Byla to dívka střední postavy, vlasy měla střižené na krátko a tělo plné jizev. Překvapivě měla na tváři usměv.Jules ze sebe nedokázala vypravit ani hlásku. "Jsem Alex" řekla až moc vesele. Pak nastalo dlouhé ticho. "Naučili tě vůbec mluvit"??. Jasně že jo ty krávo, jen nemám náladu se s někým kamarádit." Jmenuju se Jules" odsekla nepříjemně.
"Mayová"! zařval strážný a podal ji kus chleba. Pak se obrátil na osobu sedící vedle ní. "A ty seš"  zeptal se znechuceně. "Alex Shay" doplnila."Jo tak to jseš ty ta udatná bojovnice". Div se nepopadal za pupek. To Alex nasadila výraz " ještě cekni a ustřihnu ti koule". Až když si toho všiml, hodil po ní zbývajíci patku chleba  a odkráčel pryč. Smích, bojovnice, nová vězeňkyně
. Pokud Jules odhadovala správně, někdo se hodlal postavit Ryanovi a jeho pošahané matce.

Scream before silentKde žijí příběhy. Začni objevovat