Scream before silent

13.

Vzbudil jsem se celý spocený. Už zase se mi o ní zdálo. Laura Mayová byla ale v mých snech víc, než jen sestrou vězeňkyně.Byla krajinou, kterou jsem se chtěl kochat, byla radostí, kterou jsem chtěl prožívat, ale především byla věčností, do které jsem se chtěl ponořit.
-------
Byla sranda stát nad postelí  jednoho z největších grázlů planety a jen tak ho pozorovat.Když spat, nevypadal tak krutě. Spíš jako debil, protože se neustále usmíval. Jak bych tě mohla zabít, chlapče? Chtělo to něco promakanýho, epickýho.
Prozatím jsem mu ale hrdlo nepodřízla.Netušila jsem, jestli si před spaním zakouřil,nebo vypadal jak vůl odjakživa ( spíš to druhé), ale když spal, nebyl hrozbou.
----
" A tohle je naše nová laborka". Josh mi ukazoval místo, které teď bylo našim novým domovem. Museli jsme začí vymýšlet jed, který jednou pro vždy Ryana usmrtí. Člověk jako on si nezasloužil žít.
"Jak zabijeme Ryana?" vypadlo ze mě. Jen se na mě kouknul, ale nic neříkal.Nevěděl to. Přece nemůže být tak těžké smíchat něco smrtícího. Jde jen o to, aby to fungovalo.Jak člen královské rodiny byl proti veškerým jedům opatřen protijedem.
Ale pokud by ho neměl u sebe, zemřel by.
---
Pomalu a nejistě jsem vstala z postele. Otevřela jsem dveře svého pokoje a předemnou se otevřel zcela nový svět technologie. Být zdravá, jsem u toho hodiny.
Vydala jsem se najít Jules. Byla jsem šťastná, když jsem ji uviděla u počítače, který nebyl vzdálen víc jak  deset metrů.
Nevím co řešili, ale jakmile jsem k nim došla, přestali. Neměla jsem sílu se vyptávat.
"Vím o Lauře". Jul zkameněla. A pak, po asi hodině vysvětlování jsem jí musela říct, kde je.
"Je u Ryana, Jules, vzal si ji k sobě".
Oči se ji zalily slzami. Kdo ví, jestli Laura ještě žije. Jestli ano, měla neslutečmě štěstí. A jestli ne, hodlali jsme ji pomstít.