11.

12 1 0
                                    

"Převoz se uskuteční 11.3, tudíž zítra".Tak tohle byla poslední slova, který jsem vnímal.Nějak mě to nezajímalo. Chtěl jsem namísto toho jít věznici obhlídnout, jak to tam teď vlastně vypadá.Nebudu lhát, chtěl jsem především viděl, jak trpí.Především Maddison.
-----
Pomalu jsme jedna po jedné nastupovali do velké černé dodávky.Bylo 11.3 a svítilo slunce. Jako kdybych to nečekala, u dveří stál Ryan. Ani jsem se na něj nepodívala.Nejspíš by jsem sd poblinkala. Laura šla za mnou.Byla z toho všeho lehce vystredovaná. I když na sobě nenechala nic znát. "Maddison Wind". "Jojo,tady". Povzdechla jsem si a pomalu vešla na rampu, která vedla do vozu. "Kdybys byla chytřejší, mohla to bejt limuzína" špitl Ryan a uchecht se.
"Laura May". Přistoupila blíž.Ryan si ji poctivě prohlédl. Až moc. Neslyšela jsem, co říkal, ale začal Lauru odvádět pryč. Srdce se mi rozbušilo.Ne! zakřičela jsem, ale auto se začala rozjíždět.
Celou cestu se mi špatně dýchalo.Byla jsem umáčlnutá mezi ženami, které byly opravdu vinny. Motala se mi hlava. A pak, auto prudce zhlo. Začala se točit a byl slyšet skřípot brzd. Pak přišel příliš belký náraz na to, abych se udržela.Nikdo nevěděl,co se děje.
---
"Dobrý Joshuo"křikla jsem na něj. Všechny gumy se naráz propíchly a auto dostalo smyk.Narazilo do stromu a chvilku jsem se o Maddi fakt bála.Jules to prožívala teda mnohem víc.Až vytáhneme Maddi, musím se vydat za rodinou.
Auto začala doutnat. Zděsila jsem se a zak navzdory nebezpečí jsem se dals do běhu.V ruce jsem svírala kleště.Zámek na zadních dveřích byl silný a mě zabralo věčnost ho otevřit.Cítila jsem kouř.Spousta kouře.Bouchne to.
Konečně jsem ten křáp otevřela.Vyvalila se ještě větší vlna kouře, kterou jsem samozřejmě vdechla.Pomalu jsem se začínala dusit. "Maddi".Snažila jsem se zakřičet.Místo tiho vylezla nějaká ženská, co vypadala spíš jako chlap s velkým poprsím.
Nakoukla jsem dovnitř.Spousta jich leželo na zemi.A pak, díky bohu, jsem uviděla ji.Ležela chudák pod lavicí.Vkročila jsem a pomalu přeskočila dvě bezvládná těla. Pomalu jsem ji zvedla.Wow,byla vážně těžká.
Rychle jsem se snažila dostat se zpět přes těla ven.Úspěšně jsem vyskočila, udělala pár kroků a pak
ten velký šrot vzplál.

Scream before silentKde žijí příběhy. Začni objevovat