The Miraculous Selection

17

,,Vyvolená? Kým?"nechápala jsem to. Jak vyvolená? Všichni mlčeli.

,,Rozhodně, byl bych rád, kdybyste večer po Zprávách dorazila... ke mně do komnaty."zaváhal, přemýšlel, jsetli je schopen mi odkrýt velkou část jeho soukromí. Jak je vidět, toho soukromí si nijak neváží. Pomalu jsem přikývla. Sice jsem ničemu nerozuměla, ale dělala jsem to, co se ode mě očekávalo; se vším souhlasila.

---

,,Lady Marinette! Zprávy!"zakřičel mi někdo do ucha. Teda on to ten někdo křičel z druhého rohu místnosti, ale mě to připadalo mnohem blíž.

,,Jasně, ještě pět minut."to je tak, když si dá Mari uprostřed dne šlofíka.

,,Zprávy začínají za pět minut!"teď už jsem ten hlas poznávala, byla to Tikki a byla tu z komorných jediná. Hned jsem vyskočila z postele. Zprávy! Určitě tam bude rozhovor, Richard a kamery! (hele ne, Mari, budou to točit na izolepovou pásku, že?)

Doma se mi tohle stávalo pořád, zaspávání do školy byla nejčastější věc, co se mi stávala a těch pár kamarádů ze sousedství mě zvali ven vždy o půl hodiny dřív. Zaspat nějakou událost je stará dobrá klasika.

Tentokrát jsem ale díky Tikki byla do dvou minut připravená. Sice jsem si za běhu snažila natáhnout rukavice a zkrotit účes sponkama, ale stíhala jsem to. Ano, opět jsem zvolila rudé šaty s puntíkovaným vzorem. Prohrábla jsem šatník a líbily se mi nejvíc. No a co, že jsem je měla na první večeři, chci je mít na sobě při takovéhle formální příležitosti, jako je vysílání televize. Hodily se k tomu, hodily se ke mně!

,,Dupain-Chengová, čeká se na tebe."zaslechla jsem jedovaté přivítání, jen co jsem rozrazila dveře studia. Chloe... Tentokrát nevypadala jak včelí královna. Vypadala jak straka v žlutým. Ověšená blyštivým zlatem ve stejně se třpytivých zlatých šatech. Líčení zmiňovat nebudu, na modelku fakt vkus neměla.

,,To víš, královna přichází jako poslední, aby sklidila slávu."vyplázla jsem na ni jazyk a s nadzvednutou sukní utíkala za známými tvářemi. Ona by to zrovna měla vědět. Alya se právě bavila s blondýnou v růžovém po její levici. Hned jsem se usadila vedle ní na židli na jednom ze stupňů, ve výšce asi 2-3 metrů.... Tak tady se bude při vysílání sedět! A očividně se pojede na živo...

,,Uf, zmeškala jsem něco?"vydechla jsem. Obě se na mě otočily.

,,Čau kočko, nezmeškala, ale mělas štěstí."promiň Alyo, ale s touhle mluvou a královna? Je mi jí trochu líto.

,,A-ahoj, já jsem Rose!"představila se překotně blondýna. Potřásla jsem její nabídnutou rukou.

,,Máš nádherné šaty."zrudla když se koukala na mé oblečení.

,,Děkuju."

,,Jak pro královnu."nepřestala s komplimenty. Vzpomněla jsem si na princovu dohodu. Nechápu, jak bych mu já měla pomoc. Proč jsem vyvolená? V čem jsem výjimečná?

,,Všichni na svá místa! Přichází Její Veličenstvo!" zahřměl kdosi u dveří a všichni jak mravenci se dali do rychlého pohybu. Za chvilku byly židle komplektně obsazeny.

Král s princem v závěsu se vydal na pro něj vyhrazený trůn. Princ Adrien při vstupu do místnosti hned přelétl pohledem celou místnost. Hledal někoho. Hledal mě. Když mě zahlédl, jako by se mu ulevilo.

Ozvalo se "Jedem" a kontrolky kamer se rozsvítily zeleně. Začala jsem se potit. Určitě se bude mluvit o tom, jak se nám tady žije, jestli se nám tu líbí a jestli jsme už prohodily nějaká ta slova s princem. A já si vůbec nepřipravila, co budu říkat! Když král popisoval politickou situaci v zemi, snažila jsem se pár vět v hlavě sestavit. Moc času jsem na to neměla, protože záhy na pódium vešel známý moderátor Richard a sedl si do svého křesla.

,,Dobrý večer Veličenstvo, dobrý večer i vám princi a samozřejmě všem soutěžícím dívkám."rozmáchl rukama na pozdrav. Všechny holky až na mě mu sborově odpověděly. Asi dostaly instrukce než jsem přišla. Co budu dělat!? Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí. Jak pravdivé...

,,Jak si, princi Adriene, Selekci užíváte?"obrátil se k blonďákovi. Ten odpovídal vyhýbavě. Ty věty měl naučené, jednoduše všechny ho okouzlily a všechny mají šanci na výhru... Takové kýčovité kecy.

,,A s kolikati dívkami už jste se stihl osobně setkat?"každý čekal tuhle otázku.

,,Zatím jsem měl tu čest jen s dvěmi dívkami."zářivě se usmál do kamery, mezi námi soutěžícími to zašumělo. Dvěma!? Kdo je ta druhá!? Ne že by mě to zajímalo... Ale zajímá!

,,Chystáte se nám povědět, které jsou ty šťastné?"nevzdával se Richard. To, jak podlézal královské rodině bylo až nechutné...

,,Nechystám. Pokud se nepletu, teď si je pěkně jednu podruhé přivoláte na krátký rozhovor, takže nechám na vás, abyste to zjistil."zase úsměv. Richard se zdál podrážděný. No jo no, práce navíc, že? Ze mě tekly snad vodopády potu. Co řeknu? Přiznám se? O schůzce po Zprávách mluvit nebudu. Už takhle mě možná zavistí ty ostatní mrchy sežerou.

,,Tak tedy začněme."vybídl nás Richard a začal si od spodní řady soutěžící volat. Byla jsem tak zaneprázdněná vymýšlením vlastních odpovědí, že jsem většinu věcí přeslechla, ale kdykoliv řekla holka něco o princi, zpozorněla jsem. Jsem opravdu Vyvolená?

Nebo je opravdu Vyvolených víc...?