"Tak a teď to víte, od té doby kamkoliv kam jdu jde se mnou a zabíjí moje kamarády, ale teď, teď když byl tady jsem v jeho očích viděla lítost. Em, kde bydlíš ty? " zeptala jsem se jí. " Pár bloků odsud.Proč?" " No tad už nemůžeme zůstat, Aly sem Iana pozvala a co když to vše byla jen hra. Co když se sem v noci vkrade a zabodne ti Em kůl do srdce a tobě, Aly dýku." už jsem skoro křičela a měla jsem slzy v očích. Zhroutia jsem se na gauč. " To bude dobrý Mar. To bude dobrý. " sedla si vedle mě, objala mě a mluvila na mě konejšivým tónem. " Ne, to nebude. Já už mu znovu nedovolím zničit mu to vše na čem mi záleží. Všichni se přestěhujeme k Em. Tam on nesmí. A..." zlomil jsem mi hlas a propukla jsem v pláč. " Klid." " On si nic nedovolí, uvidíš." uklidňovali mě. " Pojď, vezmeme ji k tobě." řekla Aly."Ale jak ji tam chceš....." Aly na Em hodila takový ten pohled, jako že si s tou otázkou dělá srandu." Ahá. " řekla Em a podívala se na mě, pak na Aly a pak zase na mě. Aly chytla mě a Em za ruku a přenesly jsme se k Em před barák. " Emily, komu patří tenhle dům, já jaksi nemohu dovnitř když mě někdo nepozval." řekla jsem a trochu se usmála. " Patří ségře, která právě teď kouká na svůj oblíbený serial. Hned jsem zpátky?" řekla a vběhla dovnitř. A opravdu ani ne za minutu byla zpátky a vedla sebou její sestru. " Mel, na nic se neptej a pozvi ji dál. " řekla směrem k Mel a přitom ukazovala na mě. " Smíš dál. " řekla a zase odešla. Já i s Aly jsme tedy vkročili dovnitř a holky mě dovedly nejspíž do pokoke pro hosty. " Tady si lehni a vyspi se. " řekla Em a ukázala na postel v rohu. " Zítra bude vše lepší " uklidňovala mě Aly. "Dobrou noc. " řekly holky jednohlasně. " Dobrou. " odpověděla jsem jak moje víčka těžknou a pomalu jsem se nechávala unášet do říše snů.
ČTEŠ
I am vampire
FanfictionJmenuji se Marysa je mi 16 let, tedy mně je 215, ale každemu říkám že mi je 16. Vypadám tak na těch 16 nebo 17 takže mi lidi věří. Žila jsem si život normálního upíra až do dne mých 216. narozenin, kdy jsem se s ním znovu setkala.