12. kapitola

310 22 8
                                    

Akorát jsem doběhla do třídy a hodila tašku do druhý lavice u okna a zaslechla jsem prásknutí dveří. Do třídy vešla učitelka a ěla sebou štos papírů. A sakra, my dneska píšeme písemku. Ještě žě tohle není moje první stření jinak bych byla .... vy víte kde. Vyndala jsem si na stůl penál, sešit a svůj deník, který nosí pořád sebou. Už se mi párkrát stalo, že jsme ho nechlala "doma" a vždy si ho někdo přečetl a pak z toho byl pěkný průšvih. " Posaďte se" začala učitelka " dneska si napíšeme předem slibovaný test. Bude to test ze všeh vašich znalostí od základky až do teď. Je to velký test na celou hodinu a tak se nebudeme zdržovat. Ukliďte si vše z lavice, kromě pera a áte dvolené i kalkulačky. Testy nechte ležet." vyhrabala jsem z tašky kalkulačku, jaké štěstí že jsem si ji dneska vzala, a vyndala z penálu svoje gumovací pero. Učitelka mi mezitím dala na stůl test. Byly to tři A4 a celá třída na ty papíry koukala s vykulenýma očima. " Tak můžete začít." řekla učitelka a všichni jsme otočily papíry. První i druhá strana byly lehké, třetí byla na počítání, ale s tím si hravě poradila kalkulačka. Za patnáct minut jsme byla hotová a šla jsem dát ten test učitelce na stůl. Ta na mě koukala jako kdyby jsem byla duch. " Vidíte třído, takhle to vypadá když se nidky učí. " neodpustila si učitelka. Celá třída zvedla hlavu a koukala na mě. Já na ně jen vyplázla jazyk a oni se otočily zpět k testu.V tu chvíly se dveře do třídy rozletěly a do třídy vešel ten bloňďák z mojí party, ten co chodí s Em na fráninu. Učitelka zvadla hlavu " Miku Willsne, jdeš o patnáct minut pozdě. Po hodině se u mě stav v kabinetu. Teď si tady vem test a sedni si k Meryse ta už to má napsané takže nebudeš ít od koho opisovat. " řvala na toho hezkého sexy bloňďáka, Mika. Jak jsem si mohla nevšinout se se mnou chodí na chemii. Sedla jsem si blíže k oknu abych se mohla opřít o zeď a dala si nohy na židly. Na nohy jsme si dala ten deník a otevřela jsem ho zezadu. Z penálu jsem si vyndala tužku a začala jsem kreslit. Kreslila jsme mě, Aly a Em jak sedíme v kině a smějeme se. Tenhle obrázek jse už kreslila. Je to asi měsíc zpátky, bylo to ještě j minulým deníku. Dříve jse holky viděla jako normální holky, který se točí za každým hezkým klukem s sexy zadečkem a který chodí každý den ven a odmlouvají rodičům. Teď je ale vidím jinak. Em už nevidím jako tu ukecanou holku, kterou jsem znala ale jako upírku, která když bude chtít může kohokoli zabít než by kdokoliv stačil jen vykřiknout. A Aly, tu už nevidím jako tu holku, která byla pro každou blbost, ale jako čarodějku které stačí jen pomyslet na něco a ono se to stane. Byl to ten samý obrázek a přece byl jiný. " Hele" ozvalo se vedle mě a vytrhlo mě to ze vzpomínek " nevíš tu trojiku ? " zeptal se mě Mike. " Počkej ." řekla jsem potichu a narovnala jsem se. Z tašky jsem vytáhla blok a napsala jsem mu tam řešení. Zbytek hodiny uběhl rychle a já dokreslila ten obrázek. Najednou ticho ve třídě prořízl ostrý zvuk zvonku. " Všichni odevztat " řekla učitelka. Už jsem chtěla odcházet, ale Mike mě zastavil" Ehm, děkuju." řekl Mike směrem ke mě. " Nemáš zač "  odpověděla jsem mu. " Neměla jsi v pátek tu party ?" zaptal se mě. " Trapas. Byl to propadák." " Ale nebyla. Ta hodina, dokud nás Aly nevyhnala byla boží." "Děkuju. " řekla jsem a on mi podal papírek a potom odběhl. Koukla jsem se a bylo tam napsáno : DNESKA V SEDM PŘED KINEM, MŮŽEŠ SEBOU NIKOHO VZÍT. MOJE ČÍSLO : 773098560. UŽ SE NEMŮŽU DOČKAT. <3<3<3

Hned jsem napsala Aly: DNESKA V SEDM PŘED KINEM VEM SEBOU IANA. :-* zmáčkla jsem odeslat a během vteřiny mi přišla odpověď : UŽ SE NEMŮŽU DOČKAT. ZA MINUTU NA DÍVČÍCH ZÁCHODECH.. Hodila jsem tašku na rameno a pomalu jsem šla na záchody a připravovala jsem se na lavinu otázek od holek.

Tak další díl na světě. Děkuji všem který tuhle story čtou. Koment a vote potěší.Taky jsem změnila obrázek tak mi řekněte jestli se vám líbí.

Ps. pro @sari_me : nepřipomíná ti ta učitelka nikoho ?

I am vampireKde žijí příběhy. Začni objevovat