Stála jsem uprostřed hřbitova a blížila se ke mě nějaká černá postava. Chtěla jsem utéct, ale nemohla jsem pohnout s nohama jako bych je měla přikované. Když ke mě postava přišla začala jsem ječet. Měla zašitá ústa, pořezaný obličej a místo očí měla průhledné kuličky. Fuj!! Ten tajemný člověk je blíž než si myslíš ozvalo se mi v mysly. " Ale....ale..." chtěla jsem něco říct, ale víc mi z pusy nevyšlo. Měj oči otevřené Maryso ozval se znovu ten divný hlas u mě v hlavě. Dřív než jsem stačila nějak zareagovaz, natáhla ta postava ruku a vyrvala mi srdce z těla.
Probodila jsem se celá zpocená a udýchaná. "Co to jako mělo bejt ? " ptala jsem se sama sebe. Vstala jsem a rozhlédla jsem se. Zahlédla jsem postavu, která se blížila ke mě. Kdyby mi v těle kolovala krev, okamžitě by ztuhla. Chtěla jsem utéct, ale moje tělo mě nepodlouchalo tak jsem alespoň začala křičet. " Mar. Mar, klid, to jsem jen já. Co to tady děláš. Víš jaký jsme o tebe měly strach. Všichni, dokonce i Aly. Holky si myslely že se tak za hodinu vrátíš a ty nic." řekl vyčítavě a já koukala do jeho azurově modrých očí. Chtěla jsem něco říct, ale nevěděla jsem co. " To na to ani nic neřekneš?" zeptal se mě asi po minutě. " Jo, řeknu. Všechno je to
jen jen tvoje vina. To ty jsi mě v kině políbil. Panebože, co si si mysle, jako že se budeme líbat vedle tvý holky a pak v klidu dokoukáme film?" zeptala jsem se ironicky. Sehla jsem se pro věci a ještě jsem mu při odchodu dala facku. Pak jsem zmizela.
Další část je pro @zuzistories a pro všechny kdo to čtou. Snad se líbí. Koment a vote neuškodí :-).
ČTEŠ
I am vampire
FanfictionJmenuji se Marysa je mi 16 let, tedy mně je 215, ale každemu říkám že mi je 16. Vypadám tak na těch 16 nebo 17 takže mi lidi věří. Žila jsem si život normálního upíra až do dne mých 216. narozenin, kdy jsem se s ním znovu setkala.