Mike
Běžím hustým tmavým, ale mě známým lesem. Miluji lesy, dobře se tu přemýšlí. A že mám o čem přemýšlet. Nevím, co mám dělat. Moji rodiče jsou smrtelní upíři. Oba. Tehdy se mamka dobrovolně vydala za královskou rodinou a nechala se proměnit. Ale to po Jessie nemůžu chtít.
Ale zůstat s ní nemůžu... je obyčejný člověk. Není ani čarodějka. Kéž by byla, třeba by udělali výjimku. Nechci ji stratit, ale nemůžu jí proměnit, ani s ní zůstat. Nesmí jí zabít!
Tohle všechno se mi honí hlavou pořád dokola. Ani jsem si nevšiml, že stojím před pevným, starým hradem. Tady bydlí pán a paní Dangerous. Ano, jak originální jméno. Nedivte se,já si to nevymyslel. Fakt ne. No, Dangerous jsou moji známý. Doufám, že mi poradí. Copak asi dělá má sladká Jess... znovu mě zachvátil stesk a smutek. Hned jsem jej zahnal a nasadil svou kamennou tvář.
V hradě mě přivítali celkem uctivě, dali mi pokoj s postelí pro dva a koupelnou a slíbili, že mi zítra pomohou. Ale druhý den jsem vypadl. Nepomohlo to. Jal jsem se hledat dál, nechtěl jsem to vzdát. Nasedl jsem do auta a vyrazil ze země. Navigace mě upozornila na odbočku vpravo. Projel jsem kolem našeho města. Kolem města, kde bydlí má smrtelná vyvolená. Zaparkoval jsem auto mezi noční uličky a běžel jsem k jejímu domu. Jen jsem chtěl vidět, co dělá.. Ale nevím přesně, co jsem viděl. Seděla na posteli a povídala si s zářící knihou... co to ku*va?!
Proměnil jsem se v myš. Ona miluje myši. A vlezl jsem do pokoje. Nějak omylem jsem se objevil přímo pod jakousi, mě neznámou kočkou. Ohnala se po mě packou, ale uhl jsem. Přestalo jí to bavit. Odhodlal jsem se a vylezl jsem jí na hřbet. Pak jsem jen poslouchal tajemný hlas, co vycházel z knihy a vyprávěl legendy mých upířích předků..
ČTEŠ
panna nebo orel
Fantasy17ti lettá Jessica Liliet Anderson je sice stále panna, ale nikdo to i ní vlastně neví. I její rodiče si myslí, že dávno není. Ale co se stane, když si najde přítele, který jí nenechává klidnou? A jakoby to nestačilo, je to její profesor!
