Jen tak sedím a pozoruji okolí. Uvědomuji si, že za svůj život jsem udělala spoustu chyb a to mi je pouhých 14 let. Vím, že už je moc pozdě. Vím, že to nejde smazat, možná jen napravit.
Rozhodla jsem se napsat o mém životě, neboli o mém zážitku, který nebyl pro mě a mé okolí zrovna příjemný. A i když to nikdo z mých blízkých neuvidí, tak bych se jim tímto chtěla omluvit. Vlastně jsem to pořádně ani ještě neudělala. Nedokážu si představit jak jim bylo, chci tím říct, že se omlouvám. Je mi to líto.
Doufám, že se vám pravý příběh bude líbit. V průběhu částí budu ráda za vaše názory.
