Zase jsem se měla dobře. S klukem nám to klapalo a byli jsme všichni spokojení. Moje kamarádka měla oslavu narozenin a já jediná u ní poté spala. Byl už večer a chystali jsme se jít koupat. Začal mi psát jeden kluk, kterého jsem znala jen podle jména, ale nikdy jsem se s ním nebavila. Řekla jsem ji ať jde první, musela jsem to vyřídit. On se vůbec nestyděl a napsal mi, zda-li bych mu neudělala cucáka. Říkala jsem si co je to za debila, že se takhle ptá. Ani jsem nepřemýšlela a napsala jsem mu, že rozhodně ne. Pořád mi psal a já prostě polevila. Chtěl po mně i něco víc, ale to jsem mu řekla, že to opravdu ne.Domlouvali jsme se na kdy se sejdeme a tak. Když jsme byli domluvení, tak jsem to nechala být a nevěnovala tomu pozornost.
O týden později to nastalo. Napsal mi, že je v našem městě a má čas. Tak jsem šla za ním. Nikdy v životě jsem s ním nemluvila, ani jsem ho neviděla zblízka, tak jsem byla docela stydlivá, když jsem za ním přišla. Byli jsme v takovém altánku, kde se to všechno odehrálo. Trvalo mi než jsem se víc rozhoupala. Nechtěla jsem na něj vůbec šahat. Jen mu udělat cucáka a říct čau. Snažil se mě nejprve líbat, ale já mu to moc neopětovala a hlavně to vůbec neuměl. Uslyšela jsem nějaké hlasy. Otočila jsem se a na kopci stály dvě osoby. Já nevidím na dálku, takže jsem vůbec, ale vůbec nevěděla kdo to je. On se smál. Bylo mi to divný. Odhodlala jsem se a udělala mu cucáka, teda spíš cucáky, měl od nich celý krk. Necítila jsem při tom žádné pocity. Bylo to bezcitné, jako sex na jednu noc. Při odchodu se mě ptal kolik mi vlastně je, když jsem mu řekla, že mi je 13, málem mu vypadly oči z důlku. Jemu bylo 15. Na okraji silnice stáli dva kluci. Jeho kamarádi. Mně ihned došlo, že na tom kopci to byli oni. S tím jedním se nesnášíme a s tím druhým mám takový zvláštní vztah. Někdy se bavíme, pak se zase pohádáme. V ten den jsme se nebavili. Procházeli jsme kolem nich.
,,Čau Sáro." Řekl ironicky ten, kterého nesnáším a protáhl se mu úsměv.
,,Nazdar." Odsykla jsem.
Rozloučila jsem se s tím, který měl cucáky všude a odcházela jsem se vztyčenou hlavou. Říkala jsem si, proč nás sledovali, ale bylo mi to asi tak nějak jedno. Odešla jsem za kamarádkami a užila si s nimi odpoledne.
Navečer když jsem přišla domů, tak mi začal volat můj kluk. Začal křičet do telefonu, co jsem to udělala. Nejprve mi nedošlo o co jde, co se děje. Snažila jsem se ho uklidnit. Pak když mi to řekl, že mu ten, kterého nesnáším, poslal video jak se líbám s ti, kterému jsem dělala cucáky, tak jsem se nasrala. Řekl mi, že to poslal i mým kamarádkám, vařila se mi krev v těle. Slíbila jsem mu, že mu to všechno vysvětlím, ale až za chvíli. Ukončili jsme hovor a já ihned volala mé oběti. Seřvala jsem ho, on samozřejmě zapíral, že za to nemůže, že to nevěděl. Já mu to věřila a ukončila hovor. Potom jsem zpátky zavolala mému klukovi a snažila se mu to vysvětlit. On mi řekl, že to nedá a rozchází se se mnou. Chytla jsem tak neskutečně velký záchvat. Řekla jsem mu, že to nedávám. Ukončil hovor, nechtěl už nic slyšet. Do toho mi začal psát ten druhý klučina, se kterým máme zvláštní vztah, že jsem ho ani nepozdravila. Začala jsem mu psát co se stalo a on, že za to nemůže, že to ten druhý a tak. Zase ten pocit. Pocit bezmoci. Utíkala jsem s brekem na balkon a říkala si, že skočím. Připadalo mi to ale moc nízké a proto jsem si řekla, že bude lepší si to naplánovat. Pořád jsem si psala s tím klukem, řekl, ať se sejdeme, že mi pomůže. Souhlasila jsem. Zrovna přijela máma. Jen jsem letěla dolů ze schodů a řekla jsem ji, že se jdu projít, že jsem za chvíli zpět. Šla jsem na dané místo, za tím klukem. Do toho mi volal můj kluk, že chce se mnou mluvit, ať za ním přijedu. Řekla jsem mu, že se teď jdu projít a potom přijedu. Cítila jsem příval adrenalinu. Nejprve jsem ho nemohla najít, pak jsem ho našla a hodně jsme si spolu povídali. On mi opravdu pomohl. Dovedlo mě pak domů a obejmul na rozloučenou. Stokrát mi řekl, ať nedělám žádný hlouposti a já mu vše odkývala. Když jsem přišla domů, vyvalila jsem na mamku jen že musíme ihned k mému klukovi. Bylo asi 8 večer neděle, takže se ji to moc nelíbilo. Lhala jsem ji, že je to moc důležité, že jde o moji kamarádku. Neustále to chtěla vědět, tak jsem ji zalhala, že až mě tam odveze a já si to s ním vyříkám, tak ji vše povím. Tak tedy souhlasila.
On mě přivítal jen pozdravem, neobejmul mě, nic. Vlastně jsem se ani nedivila. Povídali jsme si a slíbili si, že se to už nikdy nebude opakovat. Cítila jsem neskutečný pocit viny, taky jsem měla proč. Bylo mi ze sebe na nic. Nakonec to stejně bylo tak, že jsme se líbali a já pak jela domů. Už jsem si říkala, že jsem to vyřešila a je vše v pohodě, ale začaly mi psát holky, kamarádky. Nechtěli mě vidět. Bylo jim ze mě zle. Mysleli si o mě, že jsem děvka. Bylo toho spousty co mi napsali. Vůbec jsem nespala. Nechtěla jsem vůbec do školy. Měla jsem z toho strašné deprese. Věděla jsem, že se se mnou nebudou bavit. Po nějakých pár ubrečených hodinách jsem přeci jen usnula.
Ráno jsem si hned říkala, že nechci do školy, že to prostě nedám. Tak jsem na mamku zkusila to, že je mi zle. Nezabralo to. Tak jsem si říkala,že ji zkusím říct pravdu. Začala na mě strašně křičet, což je tedy zvykem, ale i mě mlátit. To udělala poprvé za můj život. Pak na mě ještě ječela, že ji kvůli mě natekla ruka jak mě mlátila no hrůza. Nakonec mi řekla, že do té školy prostě půjdu. V tu chvíli jsem ani nestihla myslet. Bylo to vše tak rychlé, nebo se to tak aspoň zdálo. Já ale věděla, že tam prostě nepůjdu a neustále jsem ji to opakovala. Nakonec jsem musela k babičce. Díkybohu, že jsem do té školy nemusela. S babičkou jsem si o tom popovídala a dost se mi ulevilo. Hodně jsme si povídali, protože babička mi vždy ke všemu něco řekne. Umí mi poradit. Kolem jedné hodiny odpoledne, mi psal ten kluk, se kterým mám zvláštní vztah, jestli nepůjdeme ještě ven. Zeptala jsem se babičky, která mi to samozřejmě povolila a vyrazila jsem. Řešila jsem to, že mám na sobě tepláky a vypadám jak bezdomovec, ale jemu to nevadilo. Šli jsme na bruslařskou stezku, kde je i lavička na kterou jsme si sedli. Normálně jsme se bavili, jako nikdy předtím. Začal se nějak moc lísat a já mu to dost neopětovala. Objímal mě a tak. Nějak v tom mi volal můj kluk, jestli jsem v pořádku, že mu holky řekly, že nejsem ve škole. Popovídala jsem mu, že jsem u babičky a rozhovor skončil. S ním, s kterým jsem byla venku, jsme se přesunuli na jiné místo a tam to začalo. Sedl si a přitáhl si mě, že jsem seděla jakoby na něm. Měli jsme tváře tak blízko u sebe. On mluvil tak sladce. Nevím jak, ale najednou jsme se líbali. Odtáhl se a říkal mi, že to by jsme neměli a zase mě začal muckat. Pak jsme se přesunuli ještě jednou, protože na nás koukali nějací malí kluci co tam byli. Na posledním našem stanovišti si vyžádal cucáka. Udělala jsem mu ho na břicho, prý aby nebyl vidět, uh. Strašně moc jsme se objímali a líbali. Vůbec jsme s nemohli rozloučit. Bylo mi s ním vážně dobře. Měla jsem ho moc ráda. Mám ho ráda. V tu chvíli jsem na svého kluka vůbec nemyslela a bylo mi naprosto jedno, že jsem mu včera odslibovala hory a doly. Po rozloučení jsem šla zase domů. Přicházeli mi neustále další a další zprávy od kamarádek jak jsem špatná. Jedna mě s ním asi dnes viděla, protože mi psala jestli jsem na sobě náhodou neměla to a to. Takže jsem si řekla, že to je naprosto v prdeli. Do toho mi máma řekla, že se táta něco dozvěděl a strašně zuří, ale já nevěděla co. Jak jsem tak seděla na posteli, tak jsem zase hodně přemýšlela a přemítala si co jsem všechno udělala a usoudila jsem, že s tím opravdu žít nemůžu. Po chvíli přišla máma a řekl mi, že táta řekl, aby mi zabavila veškerý internet. Mobil a notebook. Odevzala jsem ji to, ani jsem nedopsala zprávu. Nemohla jsem usnout. Najednou jsem si řekla, že to prostě musím udělat, že není cesty zpět. Zabiju se. Zítra.
Můj názor dnes:Nechápu jak jsem mu mohla říct ano. Dneska bych ho nakopala do prdele. Ještě víc nechápu, jak jsem mohla v tom pokračovat, když jsem věděla, že tam někdo je a ještě nás špehuje. To mi nemohlo dojít, že nás můžou vyfotit?! Mrzí mě do dnes, že ta máma nezareagovala jinak a zase jen křičela. Vždyť to vlastně nebyl ani zase tak velký průšvih z hlediska rodiče, teda to si myslím já. Možná kdybych do té školy šla, tak by se nestalo zase další podvedení mého kluka. A to jsem mu to slíbila, bože. Jsem vděčná babičce, že si se mnou povídala. Mám ji moc ráda. S tím dalším mě mrzí, že se to stalo, ale zase jsem ráda, že jsme byli venku, protože to je jinak super kluk a ráda bych ho zase někdy viděla. Od té doby jsem s ním totiž nemluvila.
Omlouvám se, že píšu: s tím klukem co tamto a tamto, ten kluk co tamto a tamto. Nechci totiž zveřejňovat jména, tak doufám, že to pochopíte.
