Můj Kocourek /ZASTAVENO/

3. Sen

Neo - normálně

Alex - tučně

To stvoření mi usnulo v náručí. Když jsme nasedl do limuzíny připoutal jsem se a na sebe jsem dal toho malé roztomilé stvoření. Je mi jedno kdo si co myslí o nekách. Já si myslím že jsou to nejroztomilejší stvoření na světě.

«»«»«»«»«» 

Večer mě do postele ukládala mamka. ,,Spi, ráno půjdeš do školy." Usmála se a dala my pusu na čelo.

Ráno jsem se probudil a šel jsem do koupelny si vyčisti zuby. ,,Ááá" vykřikl jsem když jsem uviděl svůj odraz v zrcadle.

Na hlavě jsem měl uši a ze zadku my vzrostl ocas! Dveře od koupelny se rorazily a v nich stála matka. Koukala na mě jako na ducha. Najednou běžela pryč.

O pár sekund se ve dveří objevil otec. V jeho očích jsem rozpoznal hněv. Došel ke mě a vzal mě za ouško. Vykřikl jsem, bolelo to.

Pak mě otec táhl do dílny. Tam mě svázal na židli. ,,Tati co to děláš?" Koukal jsem na něj, nevěděl jsem co chce dělat.

Pak ze šuplíku vytáhl kleště. ,,Ne, tati co chceš dělat?!" Rozbrečel jsem se. Do kleští dal moje ouško a zatáhl. Udělal to i na druhém. Křičel jsem, on ale na to nebral ohledy.

Už jsme byly doma. Donesl jsem si ho do ložnice a tam jsem ho položil a přikryl peřinou.

Šel jsem udělat oběd. "Musím si ho dostat na normální váhu."  Proto jsem mu udělal lososa s bramborama.

Když jsem měl hotovo šel jsem nahoru do ložnice, abych mu řekl že je hotový oběd. Když jsem otevřel dveře uviděl jsem jak sebou hází ze strany na stranu a tekly mu i slzy.

Sedl jsem si a opřel jsem se o hlaveň postele a přitáhl jsem si ho na hruď. ,,Ššš..." začal jsem s ním houpat ze strany na stranu.

Začal mě tahat i za ocas. Brečel jsem, bolelo to. Prosil jsem ho aby toho nechal. Ale pokračoval dál.

Prudce jsem otevřel oči a uviděl jsem asi ložnici. Já jsem ležel na posteli, no spíš na něčí hrudi.

Otočil jsem hlavu abych viděl na kom to ležím. Otočil jsem hlavu a uviděl smaragdové oči.

Otřel mi slzy a začal mě hladit po zádech. Já jsem se na něj víc natiskl.

Když se na mě koukal jeho ubrečeníma očima otřel jsem mu slzy a začal ho hladit po zádech.

Přitiskl se na mě víc. Tak jsem ho objal a taky si ho víc natiskl na svojí hruď.

Po chvíli když už jsem ho jen hladil po zádech jsem prolomil to ticho.

,,Pojď, udělal jsem oběd." Koukal jsem se na něj a viděl v jeho očích hlad. Jen jsem se usmál a vzal jsem si ho do náruče a dones jsem si ho do kuchyně.

"Budu ho ještě asi chvíli nosit. Nevím jestli je dost silný na to chodit. Až trošku přibere pak ho nechám aby chodil."

«»«»«»«»«»
Další je na světě! Jak se vám to zatím líbí? A chce někdo věnovat nějakou kapitolu?
491 slov
Dryadaliss