Můj Kocourek /ZASTAVENO/

2. Koupě

Neo - normálně

Alex - tučně

Muž nás zavedl do velké kanceláře kde jsme se všichni posadily a čekali než přijde prodejce.

«»«»«»«»«»

Když se za mužem zavřeli dveře v mé hlavě byly myšlenky. ''Kdo to byl? Proč se koukal jen na mě? Koupí si mě?''  Víc jsem na sobě natiskl svůj ocásek. Bojím se.

Museli jsme tam čekat dobrou hodinu než přišel nějaký tlustý chlap. Usadil se do křesla a všechny si nás prohlídl. ,,Tak...můžeme začít. Kdo chce Emily Retrovou?'' Zapnul obrazovku na které byla dívka.

,,Snídaně!'' Muž začal rozdávat zase kousek chleba s vodou. Hned jak to položil jsem se na to vrhl. Každým dnem mám větší hlad. ''Prosím, ať se mi ten muž s smaragdovýma očima koupí.'' Ale to asi ne. Nikdo si mě nekoupí, když jsem neko. Jedině na mlácení. 

Bob si už koupil tu dívku na kterou se předtím díval. ,,Teď něco speciálního. Kdo si koupí Neoa? Neka?'' hned jsem zpozorněl. ,,Začneme na 200 000 dolarů.'' ,,300 000 dolarů'' Nabídl nějaký blonďák. ''Tak to ne! Bude můj!'' ,,1 000 000 dolarů.'' Ihned se všichni na mě koukli. 

Na tváři se mí objevil vítězní úškleb. Pro mě peníze nic neznamenají, jsem nejbohatší člověk na světě. ,,Dobře prodáno...'' ,,Alexovi Smithovi.'' Vykulil oči, rychlostí blesku ke mě přišel a podal mi papíry. Jen se můj úškleb víc zvětšil. 

Usnul jsem, zase. Dneska mám asi spací den. Probudilo mě až otevírání mé kleci. Ve dveří stál ten muž se smaragdovýma očima. ''Hurá!'' Vlastně proč se raduju? Dit ani nevím jestli na mě bude hodní. 

Po další hodině sedění jsme si mohly jít pro svoje hračky. Já s Bobim jsme vyrazily jako rakety. Hned jak jsem otevřel tu klec, tak jsem se zastavil. Jak se jsem se koukal na ty jeho kukadla nevšiml jsem si že je hodně podvyživení. No co budu si ho muset vykrmit.

Šel jsem pomalu k němu. Klekl jsem si k němu, pohladil jsem ho po hlavě i po ouškách. Dostalo se mi předení. Je tak roztomilý. Pomalu jsem ho nadzvedl a dal si ho do náručí. Natiskl se víc na mě, opětoval jsem mu to.

Když mě pohladil po ouškách musel jsem příst, tohle jsem nikdy nezažil a bylo to příjemné. Když si mě vzal do náruče víc jsem se na něj natiskl. Bylo u něj krásné teplíčko. Najednou moje víčka ztěžkla a zase usínám. Poslední co si pamatuje je že jsme asi nastoupily do auta.

To stvoření mi usnulo v náručí. Když jsme nasedl do limuzíny připoutal jsem se a na sebe jsem dal toho malé roztomilé stvoření. Je mi jedno kdo si co myslí o nekách. Já si myslím že jsou to nejroztomilejší stvoření na světě. 

  «»«»«»«»«» 

Takže je tu další! Nemohla jsem odolat tak tady je další. A i tenhle týden ještě asi 2. :3

Pravidelné vydávání ale v Neděli a ve Středu.

  474 slov

Dryadaliss