,,Collinsová, ahoj," ozve se pod mým balkónem a já se zamračím. Uvidím Matta, co není Matt, kterého znám. I tak ale sejdu dolů a zapnu si kabát. Přejedu si ho pohledem. Pousmál se a pozvedl koš. Zamračila jsem se a nakonec se rozesmála. ,,Pojď," vzal mě za ruku a já se nechala dovést až na střechu domu. Nebudu lhát, bylo to vysilující.
Matt roztáhl deku a já si od něj nechala nalít kávu do hrníčku, který příjemně hřál a dokonce od něj snědla ten sendvič a pořád žiju. Zajímavé.
,,Chutnalo ti to?" zeptal se a pousmál se. Chová se jinak, nelíbí se mi tahle přetvářka. ,,Myslím si, že seš fakt sexy a mám štěstí, že jsem tady s tebou." naklonil se blíž a dal mi pramínek vlasů za ucho. Cítila jsem alkohol. To není moc dobrý.
,,Matte, tys pil?" zeptám se a přeměřím si ho znovu očima. Přimhouří oči a s úsměvem ukáže, že trošičku. Dokonalé rande. ,,Víš, že na světě jsou dva typy lidí? Beznadějní romantici a realisti," začnu a pozoruju jeho ruku jak mě hladí po noze.
,,A ty jsi?" zašeptá a já začnu zhluboka dýchat. Je čím dál tím blíž a já ucítím jeho rty na krku. ,,Já jsem třeba beznadějnej romantik, Izzy. A právě teď tě strašně chci. Chci tě pod sebou," zašeptá a já se soustředím na svůj dech a snažím se zapomenout na to, co se mnou dělá jeho ruka. To určitě, kreténe.
,,Já jsem realista," řeknu a oddělám jeho ruku a odtáhnu se. Stoupnu si a snažím se nebrečet. ,,Nemůžu uvěřit, že jsem s tebou vážně na to pitomý rande šla. Chtěl jsi mě jenom do postele, že? Jdi do hajzlu, Matte." odseknu a zamračím se na něj, když slyším jak se s omluvami pokouší zvednout. Seberu odvahu a čichnu si k jeho kelímu. Čaj s rumem.
Odcházím a cestou si potichu sama pro sebe nadávám jaká jsem to kráva. Ani pořádně nevím kde jsem, takže nádhera. Stojím tam uprostřed silnice a nevím co mám dělat. Vedle mě zastavuje auto a já přimhouřím oči. Mark. Můj spolužák, díky bohu. Přestali jsme se bavit, což mě mrzí. Z něj se stal školní problémový žák. I když teď bych si tu jeho slavnou trávu fakt klidně dala.
,,Beth? Jsi v pohodě?" zeptá se opatrně a já se pokusím o úsměv. ,,Pojď, odvezu tě domů." natáhne ruku a obejme mě. Vždycky poznal když jsem nebyla v pořádku. Setřu si slzy a nasedám do auta. Za sebou křičím jen křik Matta. Už nikdy ho nechci vidět a za tím si stojím.
,,Pořád tě ještě nepřestalo bavit mi říkat Beth?" zeptám se s mírným smíchem a on se ušklíbne. ,,Víš, že to oslovení nesnáším." dodám a podívám se na něj.
,,Vím, ale já ho mám rád," pokrčí rameny a soustředí se na řízení. ,,I tebe jsem měl vždycky rád," dodá a pousměje se na mě.
,,Já tebe taky. Mrzelo mě, že jsme se přestali bavit," pohled znovu stočím z okýnka a ucítím dotyk na své ruce. Pousměju se sama pro sebe a druhou chytnu tu jeho na mé.
,,Cos tady vůbec dělala?" přimhouří oči a ruku dá na řadící páku. Vydechnu a protočím očima.
,,Byla jsem na rande s Mattem," odpovím a čekám na jeho reakci. Vím, že ho nesnáší. Taky jsem ho neměla ráda a nemám. Pamatuju si, že jsem vždycky k Markovi něco cítila.
,,Zeptám se jenom jednou," nadechne se se smíchem a já zvednu pobaveně obočí. ,,Proč?"
,,Dlužila jsem mu to," pokrčím rameny a pohodlněji se opřu do sedadla. Zastavuje před mým domem a já odpoutám a podívám na něj. ,,Děkuju za odvoz, Marku." usměju se na něho a před tím, než sáhnu na kliku, mě zastaví jeho ruka.
,,Beth? Budeme se zase bavit? Chci aby to bylo jako předtím," pokusí se o úsměv a já mu se smíchem prohrábnu černé vlasy. Tak jako předtím v prváku. Kývnu a obejmu ho. Vystoupím a zamávám mu. Když odjede odemknu dveře od domu, vysíleně vyjdu nahoru a padnu obličejem do postele. Úžasnej den.
