x can you take me home? x | epilogue |

457 30 2
                                    

Stála jsem tam jako přimrznutá a pozorovala ty dva jak se hádají a začínají do sebe strkat. V ten moment jsem si uvědomila, že je načase to skončit. 

,,Vezmeš mě prosím domů?" zeptala jsem se a jemně ho pohladila po rameni.  Dotyčný se na mě podíval a chytil mě jemně za ruku čímž mi dal znamení abych šla pomaličku k autu. Druhý pochopil, že nemá cenu něco tu řešit a že jsem si prostě vybrala jeho. Nastoupila jsem a připásala se. Celou dobu jsem se dívala na kluka, který nás pozoroval s ublíženým pohledem. Snažila jsem si to tak nebrat a pohodlně se opřela do sedadla. 

Celou cestu jsem přemýšlela jen nad tím jak jsem to měla všechno naplánované. Být roztleskávačka sice nebylo v mém notýsku bodů ke štěstí, ale budiž. Chtěla jsem zapomenout na nějaké problémy a soustředit se na školu. Ne se strachovat kdo ví co bude dál. To vážně nešlo.

,,Nechceš jít dál?" zeptala jsem se tiše a čekala na jeho reakci. Jemně mi strčil vyčuhující pramen za ucho a pousmál se. 

,,Myslím, že toho bylo dneska až moc. Hádat se s ním o tebe? Pff, mohlo mu být jasný že si vybereš toho lepšího." zamrmlal a obdivně sám sebe poplácal po hrudi. 

Protočila jsem očima a tiše se zasmála. ,,Starý známý arogantní tón?" přimhouřím oči a on si mě s úsměvem přitáhne aby mě mohl políbit. Nemůžu říct, že bych se bránila.

,,Pamatuješ co jsem ti jednou řekl?" zeptá se a já zvednu se širokým úsměvem obočí. 

,,Řekl jsi mi toho už hodně," zašeptám a narážím na naši dnešní konverzaci, kterou jsme měli před chvílí. Dá se říct. ,,Ale můžeš mi to připomenout." 

,,Chodívat za tebou každý den, jen abych tě mohl vidět. Nebýt chvilku tím kým jsem byl ve škole. Nechtěl jsem se kvůli tobě změnit a upřímně, nepřijde mi, že bych se nějak doopravdy proměnil ve slušnýho. Protože tohle, to co tady s tebou prožívám..to je můj útěk od reality." 

,,Neobnovíme naši tradici?" zeptám se s mírným úsměvem a on mě jemně políbí.


Po chvilce už jsme opět leželi v posteli jak tomu bylo dřív. Tentokrát jsme si ale jenom nepovídali. Náš vztah jsme oficiálně započali tím, že jsem se rozhodla být doopravdy jen jeho. Můj život se proměnil - začala jsem chodit s Mattem, byla u roztleskávaček a měla dobrý průměr. Začala jsem pořádně žít a byla ještě víc šťastná. Navíc kdo by nebyl? Měla jsem všechno, co jsem chtěla. Matt byl moje štěstí.


x x x

• na začátku jsem říkala, že to nebude moc dlouhý příběh a teď mi přišla nejlepší varianta to ukončit. Proto je taky část tak krátká - krátce jsem začala, krátce to chci i ukončit. ♥

• doufám, že vás příběh bavil a na mém profilu najdete můj další nový příběh, který se vám taky doufám zalíbí. děkuju <3

2 A.M ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat