,,Nepůjdu tam." řekla jsem rozhodně a přivřela naštvaně oči.
,,Prosím tě, Is!" škemrala pořád dokola moje nejlepší kamarádka a já protočila oči v sloup.
,,Vždyť nejsme ani pozvané." namítla jsem a zvedla na ni svůj pohled od mé oblíbené knížky.
,,Tam se nezve. Lidi tam prostě chodí." stála si za svým a já si naštvaně povzdechla.
,,Odvezu tě tam, ale do domu toho kreténa nevkročím." odsekla jsem a vstala z pohodlného křesílka u okna.
,,Ale já tam chci s tebou," zamrmlala a udělala psí oči.
,,Nepřemluvíš mě." založila jsem si ruce na prsou a dívala se na malou blondýnku s modrýma očima.
* Po deseti minutách *
Naštvaně jsem seděla v autě a pozorně sledovala každý kousek silnice po které jsem jela. Ano. Vážně mě donutila.
,,Vidíš jaké mám skvělé přesvědčovací vlastnosti?" zeptala se mě zvonivým hlasem a kdyby mohla, tak si poskočí.
,,Vydírala jsi mě." namítla jsem a ona se ušklíbla.
,,Ale prosím tě," odmlčela se a zkontrolovala čas na hodinkách. ,,Jedeme akorát." usmála se a já protočila oči.
Zaparkovala jsem před domem a Kim vystoupila. Já zůstala sedět a čekala jestli si mě všimne. Jestli ne, mám vyhráno. Jestli ano, jsem mrtvá.
,,Is!" křikla hlasitě a já málem vyskočila z kůže. S hlasitým povzdechnutím jsem vystoupila a auto zamkla. Myslela jsem, že se mi z hlasité hudby rozskočí hlava. Kim mě chytila za ruku a táhla doprostřed dění. Už se těším až odsud vypadnu a to jsem sotva přišla.
,,Zdravíčko, dámy." ozvalo se za námi a někdo mě plácl po zadku. Otočila jsem se a hodila na toho idiota zhnusený pohled.
,,Blbci," ulevila jsem si a moje kamarádka mě zatím popostrčila dopředu.
Konečně jsme se zastavily a já si mohla sednout. Opřela jsem se a podívala se na telefon. Teprve devět a já už se představovala v horké a úlevné vaně. Zavřela jsem oči a zaklonila hlavu. Vydechla jsem nosem a oči otevřela. Přímo nade mnou bylo něco přilepeného. Fuj.
,,To je šunka?" zeptala jsem se sama sebe zkoumavě a zamračila se.
,,Asi jo, zabiju toho Deana," ozvalo se vedle mě a já leknutím nadskočila. Když jsem uviděla kdo to je, tak jsem pohled vrátila zpátky na šunku. Je hezčí jak on.
,,Collinsová? Snažíš se mě ignorovat?" nenechal se odbýt a já svůj pohled přemístila zpátky na něj.
,,Kéž by to šlo." odsekla jsem a vstala ze stoličky. Byl opilý, tak jako vždycky. Podlomily se mu nohy a já byla připravená ho podepřít. Což se taky stalo. Pomohla jsem mu si sednout a on na mě zíral těma svýma modrýma očima, ze kterých se všem holkám podlamovaly kolena. Až na mě.
,,Dám ti jednu dobrou radu, Matte," zamrmlala jsem a odtáhla obličej dál. ,,Nepij."
Poodstoupila jsem a jelikož všude byli neznámí lidé, tak jsem se odebrala najít východ. Sedla jsem si do auta a mezitím napsala Kim že jsem šla domů, protože mi nebylo dobře. Nastartovala jsem a odjela zpátky směr můj vysněný pokoj.
Teď bych to mohla nějak vysvětlit. Matt. Ten opilý kretén, kdysi býval můj nejlepší přítel. Všechno se ale změnilo při nástupu na střední. Byl oblíbený, žádaný a tak nějak na mě zapomněl, protože já se vždycky učila a věděla čeho chci dosáhnout. On zapomněl i na své cíle. Mrzelo mě to, ale že bych po nocích kvůli němu plakala? To ne.
Přijela jsem domů a úlevně si oddechla. Konečně. Odemkla jsem dveře od domu, jelikož jsou naši v práci a vyběhla schody do horního patra, kde se nacházel můj pokoj. Vážně v něm trávím většinu času, má balkon, mám po zdech světýlka i když nejsou Vánoce, ale koho to štve. Taky mám vlastní koupelnu a prostě je to můj osobní prostor. Nepotřebuju párty, propovídané večery s Kim, nebo sex kdekoliv je to možné. Stačí mi tohle. A ticho.
Jak jsem řekla. Vana to vyhrála. Strávila jsem celý zbytek večera v pokoji, kde jsem si četla, nebo se snažila dopsat esej do angličtiny. V půl 1 ráno jsem to zabalila a rozestlala si postel. Lehla jsem si a pohodlně jsem se zakryla. Snažila jsem se usnout, což se mi moc nedařilo, jelikož bydlím v hlavně tam kde většina mých spolužáků a ti se právě vraceli z párty Matthewa. Pořád křičeli, smáli se nebo jenom hlasitě mluvili. Přiváděli mě k šílenství. Už už jsem si chtěla jít naplnit vodní pistoli a stříkat po nich vodu, ale naštěstí nastal klid. Otočila jsem se a unaveně se podívala na hodiny na nočním stolku.
Dvě hodiny ráno.
Na balkoně se ozvala hlasitá rána a mé srdce zděšením poskočilo. Vzala jsem si z pod postele baseballovou pálku, kterou mám pokaždé po ruce a opatrně šla ke dveřím. Otevřela jsem je, rozmáchla se a trefila se mu přímo do nohy. Zasténal a padl na kolena.
,,Baseballová pálka?" zaskuhral a já šokovaně otevřela pusu. I když...spíš pobaveně.
,,Co tu děláš, Matte?" odpověděla jsem na otázku otázkou a on se na mě podíval.
A přesně v tuhle dobu se všechno změnilo. Od základů.
xxx
• Z tohohle příběhu mám takovou radost! :D
• První díly, znáte to. Je to děs, ale chtěla jsem tu objasnit všechno potřebné a od druhé části to bude zase o trošičku jiný. Tohle je takový útržek z jejich života. Chtěla bych tuhle story navést tak nějak hlavně vtipně, ale zároveň i nevtipně..určitě chápete. :D
• Děkuju za skvělou odezvu na prolog, nesmírně si toho cením! ♥
