Bratranec jménem: Ross Lynch

•DESET•

,,Dobré ráno, děti," pozdravila nás Em s úsměvem.

,,Dobré," řekli jsme s Rossem zároveň.

,,Jak jste se na dnešní den vyspali?" zeptala se. Bylo to, jakoby něco tušila.
Koutkem oka jsem pohlédla na Rosse, který se snažil zadržet smích.

,,Výborně," nasadila jsem ten nejroztomilejší úsměv, co jsem uměla, aby to nevypadalo podezřele a Ross se uchechtl.

,,A co ty, Rossi?" otočila se k němu Em.

,,Skvěle," usmál se a pod stolem si otřel nohu o tu mojí.

,,Tak to je dobře," usmála se ještě víc.

,,Co ty?" řekli jsme s Rossem vzájemně. Dneska máme nějakej den vzájemné mluvy, či co.

,,Já moc nespala," přiznala se nám. ,,Jsem hrozně nervózní."

,,Neni z čeho," přistoupila jsem k ní blíž a objala ji. Zívla a já dostala nápad.

,,Víš co?" Zakroutila hlavou. ,,Jsi si ještě lehnout. Uděláme vám snídani do postele a taťkovi jí taky donesu," mrkla jsem na ni a ona přikývla. Dala mi pusu na čelo a odešla.

,,Tak co budeme kuchtit?" přiskočil ke kuchyňské lince Ross.

,,Ty budeš tak možná pomáhat a zdobit. Kuchtit rozhodně nebudeš. Byli by pak všichni bez snídaně," vyplázla jsem na něj jazyk.

,,To máš asi pravdu," souhlasil k mému překvapení. Řekla jsem mu, co všechno má na palačinky vyndat a on tak učinil. Když už jsem pomoc nepotřebovala, sedl si na židli a pozoroval mě.
Zrovna jsem vlívala na pánvičku poslední várku těsta, když se mi okolo pasu obmotaly něčí silné paže. No jako něčí... Samozřejmě, že jsou Rosse. Snažila jsem se normálně dýchat, ale moc mi to nešlo. Jednou rukou mi odhrnul vlasy s ramene a krku a když si mě stáhl ještě blíž k sobě, přisál se mi tam. Nekontrolovaně jsem vzdychla na trhaně se nadechla.

,,Líbí, co?" zašeptal mi do ucha a já se ošila.

,,Docela jo," prohodila jsem, položila si ruce na ty jeho, trochu zaklonila hlavu, aby měl volný přístup ke krku a přivřela oči. Po chvíli jsem se zase vzpamatovala, obrátila palačinku a otočila se na něj.

,,Tohle nemůžeme, Rossi," řekla jsem přesvědčivě.

,,Nikdo tady není," rozhazoval rukama.

,,Ale mohl by," naléhala jsem. Vzal mě za ruce a usmál se na mě. Přitáhl si mě a políbil. Odtáhla jsem se a vražedně na něj koukla.

,,Ne, jsem řekla." Pustila jsem ho a odešla k plotně.

,,Ale noták," obmotal mi zase ruce kolem.

,,Rossi," sykla jsem a snažila se nabrat palačinku a dát jí na talíř.

,,Copak? Rozptyluju tě?" zavrněl mi do ucha a se mnou to škublo. Vzala jsem do ruky talíř s palačinkami a podala mu ho. Společně jsme všem nachystali snídani a zbytek uložili do ledničky. V deset hodin jsme se sbalili a vyrazili na zámek. Táta vezl Emily a mě a Ross jel s Thomasem. S Em jsme se převlékly a já pak našla maskérky nebo tak něco, ty nás učesaly, mně zapletly do vlasů ten věneček, všechno to zalakovaly aby to drželo a další a větší skupinka příjemných paní se věnovala Emily. Když jsem mířila do hlavního sálu, do něčeho, teda spíš někoho, jsem vrazila.

,,Promiň, já nechtěla. Nekoukala jsem na cestu a-" začala jsem se omlouvat, ale byla jsem přerušena.

,,To je v pohodě. Jsem Tommy," usmál se na natáhl ke mně ruku.