Rudé oči. (Naruto FF)[DOKONČENO]

Útok a ztráta

Pomalu jsem za velkého potlesku vyšla nahoru na tribunu, znechucená sama sebou. Jak jsem se mohla takhle nechat strhnout? Vždyť jsem málem Akamara zabila!
Když jsem vyšla nahoru tak se ke mně přiřítil Naruto,vzal mě za ruku a odvedl do nějaké prázdné chodby. Pak si mě přitáhl a prudce objal. Já jeho objetí opětovala a jeho obětí trochu zesílilo. Za chvíli se odtáhl a zadíval se na mně. "Byla jsi úžasná. Víš to?"
Nepatrně jsem zrudla a zase se k němu přitiskla.
"Měli bychom jít Naruto, myslím že už je další souboj.

Jakmile jsme vyšli z té chodby tak se Naruto přilepil k zábradlí a pozoroval dění v aréně. Já jsem sice měla v plánu jít za ním, ale odchytila mě Sakura.
"Takže, co máš s Narutem?"
" Vůbec nevím o čem to mluvíš Sakuro."
"Ale no tak! Já ti ti přeju! I když vůbec nechápu co na tom paku vidíš."

Zrudla jsem jako rak a vrhla na Sakuru pohled a lá: Cekneš o tom a seš mrtvá. A když mě Sakura konečně propustila a já chtěla přejít k zábradlí tak mě odchytil další, skoro na chlup stejný člověk jako já.
"Co ti Naruto provedl?"
"Ještě ty Shikamaru? Nic mi neprovedl, jsme přátelé!" Vykřikla jsem a nas.ehm. naštvaně jsem přešla k zábradlí a pohlédla jsem na tabuli.
Uchiha Sasuke v.s Sabaku no Gaara (v překladu Gaara písečných vodopádů)

Gaara už sice v aréně stál, ale Sukw byl někde v prčicích.

Byli jsme tu už deset minut a Uchiha nikde nebyl. Pak se, ale něco blezklo na stěně a najednou stál proti Gaarovi náš Sasuke. Na tváři měl ten svůj výraz a lá: stojíš mi za to abych tě zabil.

"Hajime. "

Gaara se Sasukem se na sebe vrhli .Gaara měl sice v té tykvi co nosí na zádech písek, který ho chránil,ale Sasuke urputně bojoval a já se zatajeným dechem sledovala jejich duel. Pak se,ale Sasukemu něco zazářilo v ruce a objevilo se tam mnoho modrých blezků. Raikiri?!
Tohle jutsu jsem jednou viděla u mistra Kakashiho, ale u Sasukeho bych ho nečekala.

Sasuke vyrazil proti němu a díky Raikiri prorazil jeho obranou.

Chtěla jsem vykřiknout a povzbudit ho, ale najednou jsem něco ucítila. Genjutsu! Okamžitě jsem složila několik pečetí a vykřikla "uvolnit!"

Pak se z lože hokagů vyřítili ochránci písečného hokageho a vytvořili dým. A já si až teď uvědomila,že většina lidí
spí. Ale k mému štěstí na to genjutsu přišla i Sakura,většina joninů a chuninů a dokonce i můj bratr Shikamaru.
Jenže pak z toho dýmu vyleťelo několik kunaiů a ty zabily jediného ochránce našeho hokage. Pak se k třetímu přiblížil písečný hokage,chytil ho pod krkem a někam odnesl. A k tomu všemu jsem uslyšela obrovskou ránu. Někdo zničil zeď kolem Konohy!

Najednou jsem uslyšela Sakuřino vyjeknutí a spatřila jsem nějakého ninju jak se na ní vrhá. Pak,ale najednou začal padat a já si všimla mistra Kakashiho a mistra Guye jak bojují s nějakými ninji kteří vyli podle čelenky ninji ze skryté zvučné vesnice.
Chvíli jsem byla ztuhlá strachem,ale pak jsem k nim přiběhla odstranila ninju který se ke Kakashimu blížil zezadu. Pak jsem,ale ucítila jemné bodnutí na krku a ztratila vědomí. Jediné co jsem si uvědomila bylo to, že Skrytá Listová vesnice byla napadena.

Za několik hodin

Když jsem otevřela oči, viděla jsem jen tmu.pak jsem si uvědomila, žemám přes oči mou ninja čelenku a zvedla si jí.

Ležela jsem na zemi na černých plachtách. Tohle mohlo znamenat jen jedno.
"Vždyť já nejsem mrtvá! KSÓ!" Zařvala jsem a prudce se zvedla na nohy. Okamžitě ke mě přiběhli lekařští ninjové aby se o mě postarali. Ale já jsem měla oči jen a jen pro to tělo u kterého sedělo moje dvojče. To malé,nepatrné tělíčko,které tam bez hnutí leželo."Izuko." Zašeptala jsem a vytrhla se léčitelům. "IZUKO! IZUKO!"
Běžela jsem přes prostranství plné těl a slzy mi tekly proudem když jsem řvala jeho jméno.