Kočičí Stalker

Adriene můžu fotku?

--Pohled Adriena--

Ach. Byla tak nádherná a já se neovládal. Ani jsem nepoznal její jméno, ale ona moje také ne, teda pokud si nepřečetla časopisy. Zasmál jsem se a podrbal se na zátylku.Stejně je tu nová a tak bych si s ní mohl trochu pohrát. Přeci jen jsem Adrien Agreste kluk, kterému nikdo neodolá. Jsem strašně hezkej, takže mám u ní šanci (Ego Up! xd). Nevím proč, ale nějak mě to k ní přitahovalo. Byla jiná, něž ostatní... ona ... ona byla kouzelná. Musím zjistit, zda ví moje jméno pomocí časopisů a tak jsem se rozhodl za ní, další den jít. Pak jsem si dal sprchu a spadl jsem do postele. Po chvilce jsem se vydal do sladkých snů o mojí nové neznámé princezně.

RÁNO

,,Princezno!'' zakřičel jsem a přitom se zvedl z postele a zjistil, že to byl jen sen. Uff. Zdálo se mi, že moji princeznu někdo unesl a zavřel ji do svého vězení. Já jako její princ, jsem ji musel jít vysvobodit a tak jsem se vydal na cestu. Bohužel pachatel znal mé slabiny a nechal si mě vybrat. Krásu nebo svou princeznu? Já si vybral rychle a samozřejmě, že to byla krása, protože bez ní bych nemohl žít. Princezna je sice hezká, ale krása je krása a to je pro mě všechno. Když jsem se konečně probudil ze vzpomínání na svůj sen, jsem se podíval na mobil a zjistil, že je 7:45. Rychle jsem si udělal hygienu,oblékl se a pádil do školy. Cestou jsem narazil do jedné osoby. Bohužel jsem nevěděl, kdo to byl a tak jsem na ni začal ječet. 

--Pohled Marinette--

Ten kluk na mě začal ječet a já se rozvzlykala. Pokud by tohle udělal normální, třeba 1 leté dívce a použil při tom tolik hnusných slov, tak bych nevěděla co z té holky bude. Nevěděla jsem proč, ale s tímto klukem jsem se přestala bavit. Přestal mě přitahovat a já se o něj nezajímala. On se o mě zajímal, ale čím dál víc a jednou mě chtěl dokonce políbit, ale já uhla a políbil stěnu. Je to hnusný hlupák, který myslí jenom na sebe a na svou krásu. Nemyslela jsem si že budu přitahovat, takové hlupáky jako je on. Dnes jsem se to rozhodla skončit. Přeci jen jdu poprvé do školy, takže až výjdu  ze ředitelny a uvidím Adriena, tak to skončím. Najednou vstoupil na práh školy a já se rozhodla jít za ním.

,,Adriene!'' zařvala jsem na Adriena a táhla ho za jeho košili do jiné chodby ve škole.

,,Hmm.. že by princezna podlehla mému šarmu?'' zeptal se a olízl si rty. Mě prošel mráz po zádech.

,,Ne, ale musím ti něco říct.'' řekla jsem mu. On se zamračil a přitisknul mě ke stěně a já neměla jak utéct. Snažila jsem se podklouznout, ale co kdyby ... si čupnul.

,,No povídej princezno.'' řekl a snažil se tvářit svůdně. Já si toho radši nevnímala a začala jsem povídat.

,,No... jsi pro mě špatný kamarád a tak se s tebou nechci dál bavit. Chováš se hrozně a záleží ti jenom na sobě.'' řekla jsem trochu se strachem. On třísknul rukou do stěny a začal ječet.

,,Já jsem Adrien Agreste! Mě žádná holka neutíká a ke mě se vždy vrací! A ty nebudeš vyjímkou!'' zaječel a já trochu vzlykla, ale pak jsem zrudla s náznakem vzteku.

,,Adrien Agreste?!'' zeptala jsem se trochu nejistě a podle jeho očí litoval toho co řekl. Podala jsem mu ruku.

,,Já jsem Marinette.'' usmála jsem se na něho, ale kula jsem pikle. Mu se radostně otevřeli oči a vzal mě do vzduchu a začal se mnou točit. 

,,Pusť mě! Mám jednu prosbu.'' zeptala jsem se nejistě, ale on mě opravdu pustil a poslouchal co mám na srdci.

,,Adriene můžu fotku?'' kývl. Chtěla jsem vyfotit jenom jeho, ale on mě zatáhl do fotky a tak jsme tam byli oba. Já jsem se mračila a on se usmíval jako sluníčko. Chtěl znovu, ale já zavrtěla hlavou.

,,Pročpak si chtěla fotku princezno?'' zeptal se mě a zase mě přitiskl ke zdi a já zase neměla, jak zdrhnout. Štípla jsem se, abych se začervenala aby si myslel že ho mám ráda a tak se začal přibližovat. Políbil stěnu a nechápavě se na mě podíval.

,,Chtěla jsem fotku, protože ji po mě chtěla bývalá kamarádka. Musím ji přece poslat, že jsem odkopla slavného Adriena Agresta.'' řekla jsem a poslala mu vzdušný polibek. On mě chytl zezadu do objetí a do ucha mi zašeptal ,,Stejně budeš moje princezno!'' já popřemýšlela a přemýšlela jsem asi 1 vteřinu, než jsem si uvědomila co chci udělat. Otočili jsme se a tentokrát jsem ho zezadu držela v objetí já. Také jsem mu zašeptala něco do ucha ,,Nikdy.'' a šlápla jsem mu na nohu. Rychle jsem začala utíkat do třídy a stihla jsem to přesně včas. 

,,Dnes k nám nastoupila nová žákyně. Prosím přivítejte Marinette Dupain-Cheng!'' řekla učitelka a řekla ať se zajdu posadit.

,,Je tu místo?'' zeptala jsem se něžně jedné holky s brýlemi. 

,,Jasně že je! Sedej! Máš ráda superhrdiny? Já ano a určitě budeme nejlepší kamarádky! Budeme BFF prostě nejlepší!'' jenom po těhlech slovech jsem zjistila, že bude velmi ukecaná, ale z nás kamarádky určitě budou. Sedla jsem si vedle ní a až teď jsem si všimla, že sedím přímo za Agrestem.  

Po dlouhé době zazvonil zvonek a všichni odešli z lavic a šli domů. Já asi jediná jsem šla pomalu a přitom jsem posílala Mie tu Adrienovu fotku. To jsem, ale nečekala co odepíše. To co napsala mě doslova píchlo u srdce a chtěla jsem se zhroutit, ale přece jen jsem ještě ve škole.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ

Ahoj lidi! Máte tu další kapitolu! A pomalu se dostáváme ke stalkerovi! Ano chápu, že jsem celou dobu psala o něčem jiném, ale tohle jsem měla v plánu. Nebojte a slibuju, že ten Stalker tam přece jen bude. Přece jsem to nepojmenovala Kočičí Stalker jen tak ne? Pokud se vám to líbilo, tak budu ráda za každý pozitivní i negativní comment a nebo za VOTE. Je to přece váš názor!

-Vaše LadyClaris ;)