Zase mi začal psát. Nebylo to normální psaní a Já si ho nemohla ani bloknout. Co je zač?
Neznámý: Ahoj Princezno.
Neznámý: Co se stalo?
Neznámý: Odepiš nebo k tobě přijdu!
Neznámý: Jak chceš.
Přece nemůže znát moji adresu. ''Ťuk ťuk" ozvalo se...
,,Ahoj Mari.. o té fotce ti napíšu později, ale jsi moje BFF a tak ti chci říct jednu věc." přečetla jsem si to a bála se co napíše.
,,Ahoj Mio, tak mluv. Co se stalo? :(" napsala jsem ji a poslala smutného smajlíka, protože už teď vím, že je to něco špatného.
,,No.. jak ti to říct.. začala jsem chodit s ..." s někým chodí, ale co je, tak špatného.
,,S?!?!" asi mi to došlo. Už ani nemusela psát větu, protože vím s kým začala chodit, protože ona ví, že jediný on by mi vadil.
,,Erikem.." přečetla jsem si to. Bodlo mě to u srdce, ale protože jsem ve škole, tak budu brečet, až doma. Rozběhla jsem se, ale to bych nebyla já, kdybych nezakopla o schod na schodech a tak jsem se připravovala na tvrdý náraz. V poslední chvilce mě, ale chytili dvě silné paže. Podívala jsem se na svého zachránce, ale hned jsem se snažila odtrhnout. Chytil mě Adrien. Snažila jsem se z jeho stisku dostat, ale nechtěl mě pustit.
,,Mari co se děje? To mi ani nepoděkuješ?" řekl a usmál se. Já už to nevydržela a začala jsem na něj ječet.
,,Agreste! Já tě nenávidím! Neexistuje horší člověk než ty a už na mě nešahej! Ještě jednou na mě šáhneš a klidně se odstěhuju!!" zaječela jsem na něho a propukla v pláč. Rozběhla jsem se a běžela směr domů. Když jsem vešla dveřmi do pekárny, tak tam rodiče nebyli a mě to přišlo divné. Šla jsem dál a viděla rodiče, jak spí v ložnici. S brekem jsem se trochu usmála a zase zavřela dveře v ložnici. Otočila jsem i cedulku na Zavřeno a zamkla dveře od pekárny. Když jsem měla všechno hotovo, tak jsem běžela do svého pokoje.
--Pohled Adriena--
Co to bylo? Něco se Mari muselo stát, ale já to vyřeším. Navíc řekla, že mě nenávidí. Asi se s ní nebudu moci stýkat, tak jak jí mám pomoct? Mám nápad a vzhledem k tomu, že se semnou nebaví jako Adrien, tak se semnou bude bavit jinak. Co třeba si koupit, nějaký kostým a chodit s ním za Mari? Určitě by mi to slušelo a s Mari by jsme byli kamarádi. Pak bych ji řekl, že to jsem já a byli by jsme přátelé i normálně. Hmmm.. jakej kostým? Nějakého sexy zvířete .. co třeba... Vidím kočku na stromě a v tu dobu mě to napadne. Co třeba kocour? Byl bych černý kocour a tak nebude vědět kdo jsem.
,,Nathalie jdu do obchodu! Vyřiď to prosím otcovi." řeknu a než to zamítne, už jsem na cestě do obchodu.
--Pohled Marinette--
Jsem v pokoji a brečím do polštáře. Řekla jsem si, že už nebudu brečet a jdu se podívat na nějaký film. Vybrala jsem si Buchty a Klobásy a po pár minutách koukání mi dvakrát pípnul mobil z Messengeru. Otevřela jsem chat s Miou a zjistila jsem, že mi poslala jejich fotku a k tomu zprávu pro mne.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Stýská se nám! Strašně nám chybíš! Pusy posílají Erik s Miou ;)
