--Pohled Adriena--
Vzal jsem si lupu, oblečení jsem si nechal a potichu odešel z pokoje. Cupital jsem pomalu, aby mě nikdo neslyšel, ale zaslechl jsem kroky. Nathalie zrovna vyšla ze dveří otce a já se schoval za sloup. Nathalie šla chodbou k mým dveřím a já zjistil, že jsem přišel nevhod. Rychle přiběhla do pracovny od otce a začala mluvit.
,,Pane Agreste! Adrien někam zmizel a mi ho neviděli odejít!'' řekla a slyšel jsem jenom odsunutí židle.
,,Okamžitě ho najděte! Jestli se něco synovi stane je to vaše vina! A půjdu s vámi, abych mu mohl vynadat!'' zakřičel a s Nathalií vyšel z pracovny. Šli rychlou chůzí a pak jsem je jen viděl, jak zahli do další uličky. Je čas. Vběhl jsem do otcovy pracovny a začal hledat zmíněné papíry. Měl tu snad milion složek a ani jedna z nich nebyla ta co jsem hledal.
,,Otče kam si to mohl dát?!'' zeptám se sám sebe a otevřu obraz mojí mamky. Uvidím tam sejf. Bohužel měl heslo a to mohlo být jakékoliv.
ČTEŠ
Kočičí Stalker
FanfictionZase mi začal psát. Nebylo to normální psaní a Já si ho nemohla ani bloknout. Co je zač? Neznámý: Ahoj Princezno. Neznámý: Co se stalo? Neznámý: Odepiš nebo k tobě přijdu! Neznámý: Jak chceš. Přece nemůže znát moji adresu. ''Ťuk ťuk" ozvalo se...